BRNO

Ještě na začátku 20. století se o Brnu psalo jako o "jednom z nejvýznamějších měst Rakouska-Uherska". Dnes je velkoměstem a spolu s Prahou nejvýznamnějšim městem České republiky.

Historie

Brno, významná průmyslová, veletržní a kulturní metropole Moravy (390000 obyv., 216 m), ležící na soutoku řek Svratky a Svitavy, na rozhraní Bobravské vrchoviny a Dyjsko-svrateckého úvalu.V r. 1991 slavilo Brno kulaté výročí. První písemná zmínka potvrzující existenci hradu na vrchu Petrově, který sloužil jako sídlo moravských markrabat, pochazí z r. 1091 -historie Brna je však mnohem delší.Zvlněná krajina dnešního Brna a jeho okolí byla osídlena již v době kamenné. V Obřanech, nad obcí na pravém břehu Svitavy v místě zvaném Hradisko, bylo odkryto prehistorické hradiště lidu popelnicových polí slezsko-platěnické kultury (1. pol. 1. tisíciletí př. Kr.). Památkou na Kelty, kteří tu sídlili kolem r. 400 př. Kr., je podle jedné teorie i dnešní název města (keltské slovo brinen znamená pahorek), převzatý a pozměněný Slovany, kteří se tu usadili v 6. stol. Jiní jazykovědci odvozují název města od slova brániti, brniti, obrniti nebo od německého Brunn - pramen, zřídlo.

V době Velkomoravské říše vzniklo u dnešní Líšně, v místě zvaném Staré zámky, malé hradiště. Od 1. stol. stál na vrchu Petrově řád přemyslovských údělných knížat s románskou bazilikou sv. Petra a Pavla. V jeho podhradí se rychle rozvíjelo obchodní středisko, ve kterém se vedle domácího obyvatelstva usazovali němečtí, vlámští a valonští kupci. Doložena je tu i menší židovská obec. Roku 1243 povýšil král Václav I. zdejší osadu (obehnanou již v 1. pol. 13. stol. hradbami) na město, kterému Přemysl Otakar II. udělil další privilegia. Za vlády moravského markraběte Jana Jindřicha, bratra císaře Karla V. (po r. 1350), se Brno poprvé stalo hlavním městem Moravy, sídlem nejvyššího moravského soudu a místem zasedání zemského sněmu.

Významným přínosem pro kulturní a hospodářský rozvoj města v raném středověku byly zdejší kostely a kláštery, kterých bylo v Brně vskutku požehnaně: minorité, dominikáni, cisterciáci, kartuziáni, jezuité, augustiniáni, premonstráti. Brno bylo po staletí baštou katolíků, a proto take stálo v době husitské revoluce na straně Katolické ligy.

Bezpečnost města v neklidných válečných dobách zaručovaly především pevné městské hradby a zejména hrad, který byl přestavěn ve 2. pol. 17. stol. na barokní pevnost Špilberk. Díky jim město odolalo obléhání Táboritů (1428-30), Švédů (1645), Turků (1663) i vojskům pruského krále Bedřicha II. 1742). Uspěl tu pouze Napoleon 1809), jehož oddíly špilberskou pevnost značně poškodily.

Roku 1641 se Brno stalo podruhé hlavním městem Moravy a zůstalo jím až do r. 1947. Významným mezníkem v dějinách města bylo jmenování Brna biskupským sídlem (1777). Do centra pozornosti se Brno dostalo i r. 1805, kdy se nedaleko odtud odehrála bitva tří císařů, která vstoupila do dějin jako bitva u Slavkova, v níž Napoleon vybojoval nad rakouským císařem Františkem I. a ruským carem Alexandrem I. jedno ze svých nejskvělejších vítězství. Částečné zbourání středověkých hradeb umožnilo další rozvoj města i jeho industrializaci -první textilní manufaktura v Brně byla založena již r. 1763 a rozvoj strojírenství se datuje od začátku 19. stol. V roce 1833 byla uvedena do provozu koňská. tzv. Severní dráha, spojující Brno s Vídní.

V době mezi dvěma světovými válkami bylo v Brně postaveno mnoho staveb významných z architektonického hlediska. Z Brna pocházel Adolf Loos (1870 aZ 1933), rakouský architekt a teoretik architektury, propagátor moderního nedekorativního tvaru, předchůdce funkcionalizmu. Působil tu i stavitel Mies van der Rohe. Jeho vila Tugendhat je typickým příkladem tzv. bílého funkcionalizmu, jehož nejvýznamnějším představitelem byl B. Fuchs, tvůrce tzv. Nového domu, dostavěného severně od výstaviště r. 1928. poválečná architektura vsak bohužel na tyto pokrokové tradice navázat nedokázala.

Brno se před více než 700 lety začalo vyvíjet z živé obchodné osady - ve 20. stol. se stalo významným veletržním městem. K 10. výročí založení ČSR se v Brně konala 1. výstava čsl. kultury (1928), pro kterou byl vybudován v konstruktivistickém a funkcionalistickém stylu výstavní areál - základ dnešní veletržní tradice.

Pamětihodnosti

Brněnskou dominantou je Špilberk, vypínající se ve výšce 56 m nad městem. Na místě původního hradiště z 11. a 12. stol. dal král Přemysl Otakar II. postavit raně gotický hrad, který byl ve 2. pol. 17. stol. přestavěn na barokní pevnost (italský architekt G. B. Pierroni a brněnský stavitel A. Erna) s mohutnými hradbami, baštami a cihlovými šancemi. Ze starého hradu se zachovala strážní věž se vstupní branou a přilehlou arkádovou halou s křížovou žebrovou klenbou a raně gotickým portálem. Pověstné špilberské kasematy sloužily v letech 1621 -1855 jako státní vězení pro zločince, politické vězně a polské, italské a mad'arské revolucionáře. Jako vězení Špilberk sloužil i za druhé světové války, kdy jím prošlo na 80000 odbojářů a nepřátel třetí říše. Dnes je Špilberk, národní kulturní památka, sídlem Muzea města Brna.

Na svazích kopce byly r. 1818 založeny sady, v nichž se zachovaly empírové pavilony, pomník italských vězňů z r. 1925 a pomník obránce města za třicetileté války generála R. de Souchese z roku 1902.

Druhou výraznou dominantou Brna je kostel sv. Petra a Pavla na vrchu Petrově. Od 12. stol. zde stávala románská bazilika, součást někdejšího hradiště, kterou ve 14. slol. nahradil gotický kostel. Barokní přestavbu provedl v letech 1738-49 Moritz Grimm. při rozsáhlé rekonstrukci v l. 1904-10 byla barokní loď regotizována a opatřena dvěma novogotickými věžemi. Před průčelím byla přistavěna vnější kazatelna, připomínající potulného kazatele, odpůrce husitů, příslušníka františkánského řádu J. Capistrana.

Staré město, rozložené na úpatí Petrova a Špilberka, je městskou památkovou rezervací. Oblast dnešního Zelného trhu sloužila jako tržiště již ve 13. stol. Jeho střed zdobí mohutná kašna Parnas, kterou podle návrhu rakouského sochaře a architekta, představitele vrcholného baroka J. B. Fischera z Erlachu (1610), vytvořili mj. A. T. Kracker a B. Hoger. Kostel Nejsvětější Trojice pochází z I. 1729-33. Na jihozápadní straně Zelného trhu stojí renesanční Dietrichsteinský palác (17. stol.), který se sousedním Starým biskupským palácem (15. a 16. stol.) je od r. 1818 sídlem Moravského muzea s bohatými sbírkami. V pozdně barokní budově divadla Reduta, nejstarší divadelní scény ve městě, vystoupil v r. 1767 jedenáctiletý W. A. Mozart. Za pozornost stojí i jednotné fasády tzv. Malého ŠpaIíčku, původně středověkých domů č. 12 a 13.

Sousední malé trojúhelníkové Kapucínské náměstí dostalo jméno podle kláštera kapucínů a kostela Nalezení sv. Kříže bez věže, které v l. 1648-51 postavil Otto Erna. Z vnitřního vybavení je nejzajímavější oltářní obraz představující legendární nalezení Kristova kříže císařovnou Helenou, který vytvořil nizozemský malíř J. Sandrart (1655). Malby na postranních oltářích jsou dílem J. Rottera. Ve zdejší hrobce jsou uloženy a vystaveny mumifikovane mrtvoly mnichů i svetských hodnostářů. Místo posledního odpočinku tu našel také známý velitel pandurů baron Trenck, který r. 1749 zemřel jako špilberský vězeň, a barokní architekt M. Grimm (1699 -1757), který se podílel na mnoha církevních, světských i vojenskych brněnských stavbách. Poněkud hrůznou kuriozitou jsou zdejší lustry zhotovené z lidských kostí.

Ze Zelného náměstí se Radnickou ulicí dostaneme ke Staré radnici, jejíž jádro je nejstarší světskou stavbou v Brně (13. stol.). Po požáru r. 1311 byla radniční budova obnovena, v pol. 16. stol. dostala krásný arkádový dvůr a v 2. pol. 17. stol. k ní přistavěl G. B. Erna další trakt. Velkolepý hlavní portál z r. 1511 je dílem A. Pilgrama. Jedna šikmá věžička na portálu je prý výrazem Pilgramova protestu proti lakotě brněnských radních. V radničním průjezdu je zavěšen "brněnský drak" a kolo, známé z pověsti 0 lednickém kolaři. Brněnský létající drak, který prý byl podle pověsti pro svou nenasytnost pravou pohromou pro obyvatelstvo, je ve skutečnosti vycpaný krokodýl. Roku 1608 jej věnoval turecký vyslanec arcivévodovi Matyášovi, který jej dále daroval městu Brnu jako výraz díků za jeho pohostinnost. Legenda 0 brněnském kole prý vychází ze skutečné události,  která se udála r. 1636. Kolářský mistr G .Birk se vsadil, že během 12 hodin porazí strom, udělá ze dřeva kolo a dokutálí ho z Lednice (cca 50 km) do Brna. Když se mu tento neuvěřitelný výkon povedl, byl obviněn ze spolčení s d'áblem.  Ani jeho nesporná zručnost mu nepomohla a zemřel v chudobě. S restaurací těžce poškozeného radničního komplexu se začalo až po 2. světové válce. Dnes se v něm nachází městské muzeum. Z radniční věže, pocházející z první poloviny 13. stol., je pěkný výhled na město. 

Na Dominikánském náměstí, kdysi Rybím trhu, uvidíme dominikánský kostel sv. Michala, jehož dnešní barokní podoba vznikla přestavbou původního gotického kostela v l. 1655-79. Jeho rampa je ozdobena souborem barokních soch z l. 1736-37. Autorsky se na něm podílejí J. Winterhalder st. (sv. Cyril a Metoděj, sv. Václav, sv. Ludmila), 0. Zahner (sv. Jan Křtitel, sv. Ivo, sv. Florian) a J. A. Nessman (sv. Alois, sv. Vincenc). Budova bývalého dominikánského kláštera, založeného kolem r. 1233 markrabětem Přemyslem, byla od roku 1348 sídlem zemského sněmu a soudu. Pro potřeby těchto institucí byl v l. 1584-88 postaven renesanční zemský dům, rozšířený v 2. pol. 17. stol. a v 18. stol. Od r. 1933 zde sídlí Nová radnice. Na hlavním nádvoří s nádherným renesančním schodištěm stojí bronzová busta Karla st. ze Žerotína (od V. Makovského), moravského humanisty a příslušníka Jednoty bratrské (1564 az 1636). Podle propočtů premonstrátského kněze F. Čadeckého tu byly r. 1728 zhotoveny troje krásné sluneční hodiny. Na menším nádvoří jsou pozoruhodné zejména renesanční a barokní portály. V interiéru si zaslouží pozornost stropní malby a fresky od D. Grana (1734-35), J. Winterhaldera a Fr. Ecksteina 1732). Soubor budov, tzv. Velký Špalíček, s renesančním domem pánů z Kunštátu v Dominikánské ulici slouží převážně uměleckým a výstavním účelům. 

Náměstí Svobody, brněnské obchodní centrum, tvoří většinou domy z 19. stol. Schwarzův palác, známý též jako dům pánů z Lipé, postavil v l. 1589-96 architekt A. Gabri, nádherný portál a ozdobné reliéfy jsou dílem Gialdiho. Funkcionalistickou budovu Státní banky projektoval B. Fuchs. Mariánský sloup uprostřed náměstí pochází z r. 1680. Městský farní kostel sv. Jakuba na Jakubském náměstí založil roku 1220 kníže Vladislav. Na jeho obnově v pozdně gotickém stylu se v I. 1510-11 podílel i A. Pilgram, 92 m vysokou věž postavil r. 1590 S. Tauch. V kostele je pochován obránce města R. de Souches. Nedaleký trojlodní kostel sv. Tomáše postavil v l. 1661 az 1666 G. B. Erna, důkladná barokní přestavba v 1. pol. 18. stol. je dílem M. Grimma. V přilehlé bývalé klášterní budově augustiniánů poustevníků zasedal r. 1848 zemský sněm. Z interiéru je nejcennejší socha Piety (kolem roku 1350) a pozdně barokní fresky na hlavním oltáři od F. A. Maulpertsche. Přilehlé klášterní budovy jsou sídlem Moravské galerie.

Jezuitský gotický kostel Nanebevzetí P. Marie v Jezuitské ulici pochází z I. 1598- 1602, dnešní barokní podobu dostal při pře- stavbě provedené r. 1734 H. G. Schaugergerem, fresky jsou dílem F. Schefflera (1774).

Opeře a baletu slouží moderní budova Janáčkova divadla (1965). Dům umění postavený roku 1911 H. Riedem je sídlem Galerie moderního umění. Budova Mahenova divadla, projektovaná vídeňskými architekty F. Fellnerem a G. Helmerem a otevřená r. 1882, byla prvním divadlem v Evropě s elektrickym osvětlením. Jánskou ulicí se dostaneme k minoritskému, původně gotickému kostelu sv. Jana (kol. r. 1230), barokně přestavěnému v l. 1729-33. V jeho skvostném interiéru vyniká loretánská kaple od M. Grimma (1716-20). Na Komenského náměstí v severní části Starého města stojí novogotický evangelický kostel J. A. Komenského, postavený v I. 1863-65 z červených cihel.

Na Mendlově náměstí, pod hradnim kopcem v městské části Staré Brno, se nachází klášter cisterciaček s kostelem P. Marie, založený královnou-vdovou Eliškou Rejčkou r. 1322. Gotický kostel, který byl r. 1795 zbarokizován a r. 1886 goticky upraven, se považuje za nejstarší církevní stavbu z cihel v ČR. Z hlavního oltáře, navrženého kolem r 1734 A. Schweiglem je nejcennější deskový obraz "Černé Bohorodičky", byzantská práce z 2. pol. 13. stol. Přilehlé klášterní budovy byly v 15. az 17. stol. několikrát přestavovány. Z původní stavby se zachoval pouze kapitulní sál a část křížové chodby. Po poslední barokní přestavbě byl klášter roku 1783 předán augustiniánům poustevníkům od sv. Tomáše. V klášteře působil zakladatel genetiky G. J. Mendel (1822-84) -zachovala se jeho pokusná zahrádka, která je doplněna památníkem a muzejní expozicí.

Kounicovy vysokoškolské koleje, národní kulturní památka, byly postaveny podle projektu architekta K. H. Kepky v I. 1922-23. Za nacistické okupace sloužily jako sídlo gestapa s vězením a mučírnou s popravištěm.

Některé zajímavé památky se zachovaly na území bývalých předměstských obcí. Kartuziánský klášter v Králově Poli, založený r. 1375, s kostelem Nejsvětější Trojice, dostavěným kol. roku 1400 markrabětem Joštem a přestavěný kol. r. 1765. Barokní kostel kláštera premonstrátů v Zábrdovicích, založený před rokem 1209, obnovený po třicetileté válce v l. 1661-68 a renovovaný roku 1780. Cenná freska je dílem J. Winterthalera. V Tuřanech poutní kostel Nanebevzetí P. Marie z 2. pol. 17. stol., postavený pravděpodobně J. K. Ernou a J. J. Ernou. Dvouvěžové průčelí pochází z r. 1890. V Komárově románský kostel, postavený kol. r. 1200 při proboštství "V luhu" kláštera třebíčských benediktinů. Klášter milosrdných bratří s kos- telem sv. Leopolda ve Starém Brně je barokní soubor s cenným interiérem, postavený podle projektu M. Grimma v r. 1747.

V Brně se narodilo nebo působilo velké množství významných osobností, ze kterých zde můžeme jmenovat jen několik. Spisovatelé a básníci Fr. Halas (1901-49), M. Marten (1883- 1917), J. Mahen (1882 -1939), R. Těsnohlídek (1882-1928), P. Bezruč (1867 az 1958), Fr. Gellner (1881 -1914) a J. Skácel (1922-89), literární kritik B. Václavek (1897 -1943), literární historik A. V. Šembera (1807-82), zakladatel české slavistiky J. Dobrovský (1753 az 1829), hudební skladatele L. Janáček (1854- 1928) a P. Křížkovský (1820-85), sběratele lidových písní Fr. Sušil (1804-68) a Fr.Bartoš (1837- 1906), herci a režiséři E. F. Burian (1904-59), H. Haas (1901-68) a 0. Nový (1899 az 1983), zakladatel genetiky J. G. Mendel (1822-84), vynálezce vodní turbíny Vikt. Kaplan (1876 az 1934), architekt a teoretik architektury A. Loos (1870 -1933), lékař imunolog a spisovatel M. Holub (nar. 1923).

Tipy v blizkém okolí

Adamov: Neogotický kostel z r. 1857 s pozoruhodným řezbářským dílem, pozdně gotickým oltářem z let 1516-25, původně umísteným v dolnorakouském Zwettlu.

Moravský kras: Chráněná krajinná oblast a samostatná přírodní rezervace. Hlavním východiskem je Blansko.

Oslavany: Pozdně renesanční zámek z r. 1583. 

Pohořelice: Gotický kostel se zachovanými freskami ze 14. stol.

Rosice: Renesanční zámek z let 1570-97 s parkem.

ŽidIochovice: Barokně přestavěný renesanční zámek z 16. stol., po r. 1918 sídlo prezidentů. Dnes vládní sídlo.

Žuráň: Výšina, ze které řídil Napoleon 1. fázi památné bitvy u Slavkova. Kamenný kvádr s plánkemn bojiště. Botanicky bohatý park přírodně krajinářského typu.