ČESKÉ BUDĚJOVICE

Toto město má dvě nesporná prvenství: největší středověké náměstí ve střední Evropě a první koněspřežní dráhu. Mnozí čeští i zahraniční znalci k tomu přidávají i třetí světové prvenství: nejlepší pivo.

Historie

I když má největší jihočeské město (97000 obyv., 384 m), ležící na soutoku Vltavy a Malše v Českobudějovické pánvi, nepochybně dlouhou historii, první písemná zmínka o něm je až k roku 1265. Tehdy tu založil Přemysl Otakar II. (poblíž starší vsi Budivojic) dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie a svobodné královské město, které mělo především bránit jižní hranice království a omezit rozpínavost Vítkovců. Dodnes dochovaný půdorys historického jádra města s největším čtvercovým náměstím (133 x 133 m) ve střední Evropě je dokladem vyspělého středověkého urbanizmu.

Již počátkem 14. stol. se město stalo střediskem řemesel a obchodu a předstihlo všechna ostatni města jižních Čech. Za husitských válek se převážně německému patriciátu podařilo město udržet na straně krále Zikmunda. Protože i za stavovského povstáni (1546-47) stranili městští páni katolickému císaři Ferdinandovi 1. nestálo hospodářskému rozvoji města nic v cestě. Napomohla tomu jak významná privilegia (mj. právo solného skladu a právo razit mince), tak i strategicky výhodná poloha města a rozkvět nedalekých stříbrných dolů. Budějovice se staly důležitou křižovatkou obchodních cest mezi Labem a Dunajem. Skladovaná sůl, která se tehdy "platila zlatem", ale i jiné zboží se dopravovaly lod'mi dále po Vltavě, splavné již od poloviny 16. stol. Město mělo značný podíl i na výnosech stříbrných dolů v nedalekém Rudolfově, kde se těžilo již od 14. stol. V polovině 16. stol. zdejší doly dokonce předčily Kutnou Horu i Jáchymov a v l. 1569 až 1611 se v Budějovicích razily stříbrné groše a tolary. Městu patřilo několik vesnic v okolí a jeho zástupci v zemském sněmu měli vyhrazené čestné místo hned vedle pánů z Prahy a Plzně. Počátkem 17. stol. se začal používat (pro odlišení od Moravských Budějovic) dnešní název města - České Budějovice.

Rozkvět města však zastavila třicetiletá válka. Větší škody než drancování zde ale napáchal požár, který r. 1641 zničil polovinu města. Obnova města a jeho hospodářského významu probíhala jen velmi pomalu. Navíc upadala zdejší těžba stříbra, která v 19. stol. zcela ustala. Ve čtyřicátých letech 18. stol. město vojensky obsadili nejdříve Bavoři a pak Prusové.

V dobe rekatolizace vzniklo ve městě několik klášterů, stavěly se nové kostely a staré gotické se barokně upravovaly. Roku 1751 se České Budějovice poprvé staly správním střediskem nově zřízeného Jihočeského kraje a r. 1762 zde řád piaristů založil výběrové gymnázium. Roku 1785 se město stalo sídlem biskupa a kostel Obětování P. Marie byl změněn na katedrálu.

Vyznamnější hospodářský rozvoj přinesl až začátek 19. stol. Roku 1832 odtud vyjel první vlak na evropském kontinentě. Koněspřežní železnice, spojující České Budějovice s Lincem, dílo F. J. Gerstnera, byla vybudována v letech 1828-32. Její zachované části s řadou staveb na našem území byly vyhlášeny národní kulturní památkou. V Českých Budějovicích je to správní budova v Dominikánské ulici a prvné stanice v Mánesově ulici na Lineckém předměstí.

Začaly vznikat nové průmyslové podniky (dřevo, papír, strojírenství, zpracování ryb, pivovary - první pivovar Samson vznikl již roku 1795) a byly postaveny říční loděnice J. Lany. 

Pamětihodnosti  

Historické jádro Českých Budějovic, městská památková rezervace, se rozkládá kolem velkého čtvercového náměstí (dnes nám. Přemysla Otakara II.), pocházejícího již z doby založení města ve 13. stol. Je zají[mavé, že většina domovních parcel na náměstí má dodnes stejnou výměru, jakou měly v r. 1263. Po obvodu náměstí a ve všech přilehlých hlavních ulicích se zachovaly domy s loubím v rozsahu, jaký nemá ve střední Evropě obdoby. DochovaIy se četné gotické portály, arkády loubí, bezžebrové gotické klenby loubí s lomenými čely a základ půdorysů jednotlivých domů, renesanční klenby z 16. stol. a četná průčelí z této doby. Pro Č. Budějovice je charakteristické renesanční průčelí se sgrafitovým rámovím oken.

Renesanční radnici, postavenou r. 1555 V. Fuggeralem, přestavěl barokně v l. 1727-30 prominentní architekt A. E. Martinelli. Odborníci ji považují za druhou nejkrásnější správní budovu z doby baroka (po Chebu) v Čechách. Uprostřed náměstí (na místě bývalého pranýře) stojí krásná Samsonova kašna, postavená v l. 1720 až 1727 podle návrhu jezuity F. Bauguta a J. Rappa. Plastická výzdoba Samsona se Ivem a sochami Atlantů je dílem J. Dietricha a kamenického mistra Z. Horna.

Za jihovýchodním rohem náměstí se nachází katedrální kostel sv. Mikuláše, původně gotický kostel z 13. stol., který získal dnešní popodobu po barokní přestavbě v letech 1641-49 (J. Cipriano, F. Canevalle). Průčelí kostela upravil v I. 1686-88 G.de Maggi. Hodnotný interiér pochází převážně ze 17. a druhé pol. 18. stol. V jedné z jeho kaplí byly za třicetileté války uloženy české korunovační klenoty. Za presbytářem kostela byla v I. 1727-31 postavena barokní kaple Úzkosti páně.

U kostela stojí volně jedna z českobudějovických dominant - 72 m vysoká Černá věž, pětipatrová kamenná věž postavená v I. 1549-78 jako kostelní zvonice se zvonem Bumerin (60 q), a městská hláska.

Za severozápadním rohem náměstí se nachází nejstarší stavba ve městě -dominikánský klášter s kostelem Obětování P. Marie. Klášter založený r. 1265 Přemyslem Otakarem II. byl dostavěn za účasti pražské Parléřovy huti v l.1340-70. Cennou středověkou památkou je čtvercový klášterní ambit ze 14. stol., zaklenutý křížovou žebrovou klenbou na bohatě profilovaných kuželových konzolách. V 15. stol. byla přistavěna pozdně gotická zvonice, tzv. "Bílá věž", její barokní báň pochází z 18. stol. V klášterní zahradě se nachází zajímavá galerie barokních soch.

V sousedství kláštera stojí zbrojnice (později sklad soli), postavená r. 1531 a završená vysokým patrovým ozubeným štítem se střílnami a kamennými maskami. Nedaleko, na rohu Krajinské a Hroznové ulice, se nacházejí renesanční budovy někdejších masných krámů z r. 1531. Dnes je tu pivnice, ve které se čepuje světoznámé českobudějovické pivo Budvar.

V Kněžské ulici, východně od náměstí, byl v l. 1615-21 postaven renesanční kostel sv. Anny, založený spolu s kapucínským klášterem (dnes pedagogická fakulta) císařovnou Annou.

Špitální, pozdně gotický kostel Nejsvětější Trojice byl založen roku 1515 při tehdejším morovém špitále. Nástěnné ornamentální a nástropní figurální malby jsou dílem F. J. Prokyše z r. 1763. Ze stejné doby pochází i bohatě řezaný rokokový oltář, šest řezaných svícnů a kované nástěnné rokokové svícny.

Na Piaristickém náměstí se nachází řada barokních soch. Sousoší Kalvárie je dílem J. Dietricha z r. 1741, sloup NejsvětějšíTrojice na trojbokém podstavci pochází ze stejné doby. Husův sbor na Palackého náměstí zdobí soubor plastik (M. J. Hus, Petr Chelčický a reliéf Ukřižování) od Fr. Bílka z r. 1924. Pamětní deska básníku 0. Mokrému v městských sadech je dílem stejného umělce. 

Hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa stojí v místech původní osady před založením města (13. stol.). Raně gotická stavba byla v pol. 15. stol. přestavěna pozdně goticky a upravena v16.století.

Na Lineckém předměstí se nachází pseudorománský kostel sv. Jana Křtitele, dokončený roku 1915, s oltářním obrazem Oslavení sv. Jana Křtitele od znamého umělce F. A. Maulperlsche (1760), který sem byl přemístěn ze zrušeného oltáře v katedrálním kostele sv. Mikuláše.

Z původního gotického opevnění města se zachovala část hradeb s věží zvanou Železná panna a s Otakarovou baštou na Bezručově nábřeží, Rabeštejnská věž na rohu Panské a Hradební ulice a část hradeb při zbrojnici.

Z novějších staveb si zaslouží pozornost budova Jihočeského muzea (zal. r. 1877), kterou postavil v novorenesančním slohu plzeňský stavitel V. Schwedter, a novorenesanční Městský dům kultury (dříve Německý dům) proti muzeu, dílo I. Ullmanna a K. Schmidta z l.1871-72. 

Tipy v blízkém okolí

Dobrá Voda: Poutní kostel P. Marie (1708-15) na terase ve svahu hory Vysoké. Pod terasou kostela kaple a pramen.

Hluboká nad Vltavou: Viz  samostatný odkaz

Holašovice: Selské baroko - soubor jihočeské lidové architektury

Nové Hrady: V gotickém hradu z 13. stol. dnes sídlo muzea. Empírový zámek z I. 1801 až 1810 (F. Wershafeld). Kostel sv. Petra a Pavla, obnovený v 16. stol., s hodnotným barokním interiérem.

Trhové Sviny: Jižně od města poutní kostel Nejsvětější Trojice, výrazná krajinná dominanta z let 1705-09. (samostatný odkaz)

Trocnov: Rodiště Jana Žižky. národní kulturní památka. Vykopávky Žižkova dvora a základů dvorce Žižkova strýce Mikše. Žižkův pomník od J. Malejovského a arch. A. Benše z r. 1960.

Týn nad Vltavou: Zbytky gotického hradu, na náměstí barokní zámek z r. 1699 (J. B. Mathey). dnes muzeum.(samostatný odkaz)

Žumberk: Jedna z posledních opevněných osad v Evropě (z konce 15. stol.) s výstavou jihočeského lidového umění a historie.