HRADEC KRÁLOVÉ

Hradec Králové, který po několik století plnil převážně vojenské úkoly při ochraně hranic, se může pochlubit nejen mnohými historickými památkami, ale i vynikajícím urbanistickým řešením moderního města. 

Historie

Hospodářské a kulturní centrum východních Čech (100000 obyv., 235 m) na soutoku Labe s Orlicí v Pardubické kotlině. Na výhodném místě soutoku obou řek vyrostlo v 9. až 10. stol. hradiště, nejprve kmene Charvátů, později Slavníkovců a nakonec přemyslovských knížat. V písemné zmínce z roku 1073 se označuje jako "urbis Gradec". Stalo se jedním z nejstarších svobodných královských měst v Čechách -první listina vydaná Přemyslem Otakarem I. v Hradci pochází z r. 1225. Od doby panování Václava II. (1278-1305) byl Hradec věnným městem českých královen, které tu ve 14. stol. často sídlily -odtud pochází i název města.

Již na přelomu 13. a 14. stol. chránily město pevné hradby s hranolovými věžovitými hradbami. Parkánová zed', tvořící vnější pás opevnění, byla zesílena půlválcovými baštami. Poměrně souvislé pásy hradebních zdí se zachovaIy především na severní a jižní straně města. počátkem 15. stol. byl Hradec Králové jednou z bašt husitského hnutí. Po r. 1420 byl pobořen zdejší hrad a mnohé klášery, ale město vytrvavalo ještě tři roky po bitvě u Lipan (1434) v odporu proti císaři Zikmundovi. 

V průběhu třicetileté války, ve které se město postavilo na stranu odbojných stavů, bylo několikrát dobyto, a po jejím skončení zůstaly dvě třetiny města neobydlené a zpustošené. Roku 1660 se Hradec Králové stal sídlem biskupství, a tím začala barokní stavební epocha, ve které se církev stala největším stavebníkem ve městě.

Za rakousko-pruských válek v polovině 18. stol. bylo město několikrát obsazeno pruskými vojsky. Proto bylo rozhodnuto na tomto citlivém místě v blízkosti rakousko-slezských hranic vybudovat mohutnou barokní pevnost, nějvětší v Čechách, která by tvořila opěrný bod souvislé obranné linie na severovýchodě Čech.

Toto rozhodnutí mělo zásadní význam pro další vývoj města. Ze strategických důvodů byla zbořena stará předměstí Hradce a jejich obyvatelé přestěhováni do nově založeného Nového Hradce Králové (dnes součást města). Jádrem opevnění bylo osm velkých bastionů a stejný počet předsunutých ravelinů. Necelých sto let po dokončeni (1884) byla pevnost zrušena a zachovaly se z ní jen zbytky.

Skutečnost, že terén v okolí pevnosti nesměl být z vojenských důvodů zastavěn, pozitivně ovlivnila moderní vývoj města. Začátkem 20. stol. započala nová výstavba města, na níž se podíleli přední čeští architekti Jan Kotěra a Josef Gočár, kteří navrhli komplexní urbanistické řešení výstavby a obohatili město o řadu význačných staveb.

Hradec Králové je nerozlučně spjat i s jinou významnou vojensko-historickou události. Dne 3. července 1866 proběhla nedaleko města rozhodující bitva mezi rakouskou (215000 mužů) a pruskou (221000 mužů) armádou. Vice než sedmihodinová bitva, jejíž rozhodující fáze proběhla v lese Svíbu, skončila porážkou rakouského pravého křídla dobytím klíčového postavení na Chlumu (336m).

Pamětihodnosti

Centrem historického jádra města, městské památkové rezervace, je velké, trojúhelníkové náměstí J. Žižky s barokním mariánským sloupem, postaveným v l.1714-16 pravděpodobně G. B. Bullou. Nejvýznačnější stavbou na náměstí je cihlový katedrálni kostel sv. Ducha, založený královnou Eliškou r. 1307 a postavený v l. 1339-60. Poslední, pseudogotickou přestavbu kostela provedl v l. 1864-76 Fr. Schmoranz. Z bohatého vybavení vyniká věžovité pastoforium v presbytáři, signovaná práce Matěje Rejska z r. 1497. Cínová křtitelnice z roku 1406 pochází z husity zbořeného kláštera v Podlažicích u Chrasti. Triptych z r. 1494 maloval Mistr Královéhradeckého oltáře. 0ltářní obraz sv. Antonína poustevníka je dílem Petra Brandla z r. 1730 a kazatelnu s reliéfy evangelistů vytvořil J. V. Myslbek r. 1869.

V sousedství kostela stojí 68 m vysoká goticko-renesanční Bílá věž (1574-89) od Buriana Vlacha se zvonem Augustinem (druhým nejtěžším v Čechách -100 q), který roku 1509 ulil 0. Žáček. Bílou věží se vchází do kostela sv. Klimenta, barokně přestavěného podle plánu G. B. Santiniho v letech 1714-17.

V historickém jádru města se zachovaly vesměs původně renesanční a barokní štítové domy s podloubími, při kostele sv. Ducha stojí řada kanovnických domů, převážně s barokními fasádami. Na západní straně náměstí se nachází budova staré radnice, postavená v 16. stol. a později barokizovaná.

Na jižní straně náměstí postavil C. Lurago v l. 1654-66 raně ba-

rokní jezuitský kostel Nanebevzetí P. Marie s monumentálním dvouvěžovým průčelím a pozdně barokním zařízením. Obrazy sv. J. Nepomuckého a Glorifikace sv. Ignáce jsou dílem Petra Brandla. Sochy na oltářích pocházejí většinou z dílny královéhradeckého sochaře K. Devotyho.

V sousedství kostela stojí barokní jezuitská kolej, postavená po roce 1671. Po sekularizaci byla v I. 1810-34 empírově upravena J. Lauerem. Klenby v 1. patře jsou štukované. V barokní biskupské rezidenci (čp. 35). postavené za účasti G. B. Santiniho v l. 1709 az 1716, sídlí Galerie českého umění 20. stol. Sousední dům U Špuláků (čp. 34), barokně přestavěný po r. 1750, patří k nejhodnotnějším barokním domům ve městě. Na místě původního hradu stojí renesanční purkrabství z konce 16. stol., stavebně spojené s barokním biskupským seminářem a kostelem sv. Jana Nepomuckého (1710-21). Dnes je tu koncertní síň.

 

V Novém Hradci Králové patří k významnějším stavbám zdaleka viditelný, pozdně barokní kostel sv. Antonína, postavený v letech 1769- 72 hradeckým stavitelem F. Kermerem. Opodál na kopci stojí dřevěný kostel sv. Jana Křtitele s dřevěnou zvonicí. Dnešní podoba pochází z I. 1675-93.

Vlastním tvůrcem moderního Nového Hradce Králové byl spolu se starostou Fr. Ulrychem architekt Josef Gočár, který tu pracoval již od r. 1909, zejména pak od roku 1923. Postupně se podílel na přípravě regulačních plánů města, výstavbě obou centrálních náměstí Nového Hradce Králové a okružních tříd, regulace Labské kotliny s komplexem škol z let 1924-26, regulace Orlické kotliny, nábřeží a prostoru u muzea. Navrhl řadu moderních paláců i obytných domů. Podle jeho návrhu byly v I. 1931-36 provedeny i regulační úpravy nádraží a bloku vil na Pražském předměstí.

Budova Krajského muzea východních Čech byla postavena na břehu Labe v letech 1908-12 podle návrhu J. Kotěry. Na její výzdobě se podíleli významní výtvarníci V. Sucharda, Fr. Kysela. J. Preisler a jiní.  

Tipy v blízkém okolí

Hrádek u Nechanic. Romantický zámek postavený v l. 1841-54 ve stylu anglické tudorovské gotiky.

Chlum: Expozice s památníkem na bitvu v r. 1866. Na někdejším bojišti asi 300 označených hrobů a pomníků. Pomník "baterie mrtvých". tzv. Fürstenberský kříž.

Kozojedy: Roubený kostel postavený koncem 17. stol. s hodnotným zařízením a dřevěnou zvonicí.

Nechanice: Empírově upravený kostel, vojenské hroby. V nedaleké Bažantnici hřbitov z r. 1866.

Smiřice: Čtyřkřídlý barokní zámek s arkádovým dvorem a parkem. Při zámku kaple postavená v l. 1706-13 G. B. Santinim.

Vysoké Chvojno: Barokní, hodnotně zařízený kostel z r. 1729 s pozdně barokní farou a roubenými hospodářskými budovami.