KROMĚŘÍŽ

Toto město na řece Moravě, v minulosti několika válkami téměř zničené, se vždy dokázalo pozvednout k nové kráse. Historickou tradici kultury a vzdělanosti si dokázalo zachovat až do současnosti.

Historie

Kroměříž je nevelké hanácké město (29000 obyv., 201 m), ležící v Hornomoravském úvalu na řece Moravě. Slovanské sídliště tu existovalo již v 9. stol., v době Velkomoravské říše. Půdorys staré trojúhelnikové slovanské trhové osady na vidlici obchodních cest je dodnes dobře patrný i na dnešním Riegrově náměstí.

Kolem r.1110 koupil ves olomoucký biskup Jan II. a od té doby zůstala Kroměříž v církevním majetku. Moravský kolonizátor biskup Bruno ze Schaumburgu (1245 až 1281 ), rádce Přemysla Otakara II., tu postavil hrad, jenž se stal jeho občasným sídlem. Osada opevněná hradbami byla před rokem 1266 povýšena na město. S nově vyměřeným čtyřúhelníkovým, dnešním Velkým náměstím. V I. 1423 a 1432 dobyli město husité. Další škody město utrpělo za války mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Na počátku 16. stol. se biskup Stanislav Thurzo postaral o další rozvoj města. Hrad byl za účasti italských mistrů přestavěn a rozšířen. Měšťanské domy dostaly renesanční fasády a k radnici byla přistavěna věž - její dnešní vzhled však pochází až z doby po r. 1611 .

Těžké škody přinesla městu třicetiletá válka. Roku 1621 bylo u města poraženo vojsko knížete krnovského, ale r. 1643 je dobylo vojsko švédského generála Torstensona a zkázu dovršili vzbouřivší se Valaši, kteří město vypálili. K dalšímu rozkvětu města významnou měrou přispěl biskup K. Liechtenstein ve 2. pol. 17. stol. Architekt Pietro Tencalla přestavěl válkou poničený hrad na zámek, jeden z nejkrásnějších na Moravě. Vzniká Květná zahrada, vynikající dílo zahradní architektury, z jehož kouzla se něco zachovalo až do dnešních dnů.

Čilý stavební ruch probíhal ve městě i v 18. století. Bylo postaveno několik kostelů, rakouský malíř F. A. Maulpertsch vyzdobil zámek svými nenapodobitelnými freskami a Fr. Hierle zde tvořil vynikající štukovou výzdobu. Polovina 18. století však přinesla městu další pohromy. Roku 1742 je obsadilo pruské vojsko a roku 1752 zničil značnou část města i zámku zhoubný požár.

V polovině 19. století se město dostalo do popředí zájmu politiků. Ústavodárný říšský sněm habsburské monarchie, zahájený dne 22. 7.1848 ve Vídni, byl přenesen do Kroměříže, kde probíhal za účasti předních českých politických představitelů v arcibiskupkém zámku od 22. 11. 1848 do 7. 3. 1849. Tzv. Kroměřížský sněm k přijetí svobodomyslní ústavy nedošel, neboť císař František Josef I. jej dal vojskem rozehnat, oktrojoval novou ústavu a nastoupil cestu k absolutizmu.

O významu a postavení Kroměříže v 19. stol. svědčí i to, že si jako centrum kultury a školství získala čestné přízvisko "hanácké Atheny". Proslula též bohatým hudebním životem.

I když tu jedna z prvních soukenických manufaktur v Českém království vznikla již v I. 1811-17, průmysl se začal rozvíjet až v 2. pol. 19. stol., zejména po připojení města na železnici v r. 1880.

Pamětihodnosti

Historické jádro Kroměříže, městskou památkovou rezervaci, tvoří hlavní náměstí s přilehlými ulicemi a zámek s rozsahlým parkem. Velké náměstí je roubeno převážně měšťanskými domy se středověkými jádry, které prošly renesančním vývojem a jednotícími úpravami za biskupa Liechtensteina v období manýrizmu, kdy bylo město přinuceno k nástavbám atikových štítů. V rodném domě (č. 38) malíře a grafika M. Švabinského je zřízen památník. Barokní kašna uprostřed náměstí pochází z r. 1655, mariánský sloup byl vztyčen po morové epidemii r. 1680. Renesanční radnice vznikala v několika etapách od pol. 16. do začátku 17. stol.

Na protáhlém Riegrově náměstí uvidíme kašnu z r. 1686 a sloup NejsvětějšíTrojice, dílo sochaře J. V. Sturmera z r. 1725. Na východní straně náměstí stojí barokní kostel Nanebevzeti P. Marie, postavený architektem I. Ciranim z Bolleshausu v I. 1724-36 na místě staršího gotického kostela, ze kterého se zachovala věž (42 m) a některé oltáře.

Při vyústění Jánské ulice stojí jedna z nejkrásnějších barokních staveb na Moravě - piaristický kostel sv. Jana Křtitele, který v I. 1737-68 postavil I. Cirani. Ten pojal stavbu jako mohutnou centrálu s kupolí a dvěma představe- nými věžemi. Klenbu vymaloyal J. J. Etgens a po jeho smrti (1765) dílo dokončil M. Unterberger. Dva obrazy na bočních oltářích namaloval J. Stern. Tvůrcem plastik v interieru (1755-59) je P. Troger, skulptury na štítě průčelí vytvořil kolem r. 1750 O. Zahner. V Jánské ulici stojí za pozornost malebné barokní fasády kanovnických domů.

Nejstarší církevní stavbou je kostel sv. Mořice, který založil roku 1245 Bruno ze Schaumburgu. Síňové trojlodí bylo budováno postupně. Kolem r. 1400 se na něm podílela parléřovská huť stavbou vikářské sakristie se síťovou klenbou. Za biskupa Thurza (kol. roku 1500) bylo trojlodí dokončeno v pozdně gotickém slohu. Do renesančního údobí spadá portál z roku 1582. Významná je barokní přístavba kaple Bolestné P. Marie z r. 1730, v níž je umístěn náhrobek biskupa Schrattenbacha z roku 1752 od 0. Zahnera a olověný náhrobek biskupa Engka z roku 1764 od Fr. Hiernleho. V letech 1836-44 architekt Fr. Jäger celý objekt regotizoval a Ant. Arche k němu přistavěl tzv. křestní kapli. Kromeřížský zámek je rozlehlá čtyřkřídlá barokní budova s ústředním dvorem, která si v nároží k městu zachovala raně gotickou čtyřbokou věž původního biskupského hradu. V renesančních úpravách biskupského sídla byla tato věž použita jako průjezdní a nad jejím portálem byl osazen raně renesanční sochařský dekor. Velká přestavba objektu za biskupa Karla Liechtensteina je spjata s projektem G. P. Tencally, realizovaným v l. 1686 až 1711. V sale terreně se uchovala původní plastická výzdoba od B. Fontany z 90. let 17. stol, ostatní vnitřní výzdoba byla pořízena až po požáru r. 1752. Zvláště cenné jsou malby Manského sálu, vytvořené r. 1759 Fr. A. Maulpertschem. Malby v zámecké knihovně a kapli jsou dílem J. Sterna (1759-60), jejich sochařskou výzdobu provedl F. Hiernle. Strop Velké jídelny, pozdější sněmovní sál, vymaloval před r. 1772 Fr. A. z Freenthalu. Interiéry zámku, od r. 1777 arcibiskupské rezidence, jsou vybaveny cenným mobiliářem. Dnes je zámek sídlem proslulé galerie s cennými obrazy světových mistrů a Muzea Kroměřížska.

Pro povznesení biskupské rezidence bylo rozhodující zdejší působení biskupa K. Liechtensteina (1664-95). Nejen že dohlížel nad stavebními pracemi, ale zval do Kroměříže i vynikající umělce a hudebníky. Položil také základ zdejší rozsáhlé obrazárny, když odkoupil sbírku obrazů bratří Imstenraedů. I přes některé ztráty patří kroměřížská obrazová galerie, soustřed'ující díla evropského malířství z 15. az 18. stol., k nejzajímavějším zámeckým galeriím v Evropě. V deseti výstavních sálech tu můžeme mj. vidět soubor závěsných desek od L. Cranacha a díla takových mistrů, jako jsou Tizian, Veronese, Francesco a Jacopo Bassanove, van Dyck, Annibale Carracci.

Podzámecká zahrada byla vybudována v 19. stol. ve stylu volného přírodně krajinářského parku s četnými stavbami, navrženými Ant. Archem, např. Pompejská Kolonáda z r. 1846. Květná zahrada představuje ojedinělý manýristický libosad s řadou staveb z 2. pol. 17. stol. a s úpravami empírového charakteru od Ant. Archeho z I. 1840-45. Zajímavý je i areál psychiatrické léčebny, skládající se z 38 secesních budov, projektovaných H. Gessnerem (1905-07).

Město je rodištěm kazatele a Husova předchůdce Jana Milíče z Kroměříže (zemřel r. 1374), historika A. Pilaře (1742-95), malíře a grafika M. Švabinského (1873 až 1962). Řada pamětních desek ve městě připomíná pobyty předních českých osobností z doby národního obrození.  

Tipy v bízkém okolí

Holý kopec: Předhistorické hradiště slezsko-platěnické kultury (1. pol. 1. tis. pr. Kr.).

Křídlo: Zřícenina gotického hradu zbouraného r. 1481.

Lešná: Zámek v romantickém historizujícím stylu (1887-93) s anglickým parkem. Zoologická zahrada.

Rusava: Soubor původních dřevěných chalup valašského typu.

Rymice: Soubor lidových omítaných domů a budova jednoho z prvních cukrovarů na Holešovsku z 1. pol. 19. stol.

Střílky: Renesanční tvrz přestavená v 18. stol. na zámek. Symetricky řešený hřbitov z I. 1730-43 s kaplí (G. Santini).