OSTRAVA

Největší průmyslové centrum České republiky, které asi neuchvátí milovníky panenské přírody a historických památek -na své si tu zřejmě přijdou především zájemci o ochranu životního prostředí

Historie

Průmyslové město (327000 obyv., 212 m) na soutoku Lučiny s Ostravicí a Ostravice a Opavy s Odrou v ostravsko-karvinské kamenouhelné pánvi. Ostravská oblast byla od pravěku křižovatkou, na níž se střetávaly různé etnické a kulturní proudy -umožňovalo to široce otevřené spojení mezi Pobaltím a Podunajím. Prvním zdejším nálezem dokládajícím přítomnost člověka je pěstní klín z Ostravy-Přívozu, starý asi 250 tisíc let.

Po Keltech a později Germánech se zde usídlil slovanský kmen Holasiců, který na obchodní cestě z Rakouska přes Moravu do Polska založil tržní osadu. Po staletí příslušela k hukvaldskému panství olomouckých biskupů. Roku 1267 ji biskup Bruno ze Schaumburgu povýšil na město, nazývané Moravská Ostrava.

Rozvíjet se začala až ve 14. stol., kdy jí bylo uděleno právo postavit hradby a pořádat trhy. Ve městě, které sloužilo především jako pohraniční pevnost, se začali usazovat řemeslníci -soukeníci, tkalci, kováři, bednáři a bečváři.

Rozvoj však zastavila třicetiletá válka. V I. 1621 a 1645 dobyli město Švédové a v důsledku válečných událostí se počet obyvatel snížil na polovinu. Nedostávalo se řemeslníků a nekonaly se tu týdenní ani výroční trhy. Po slezských válkách (1740-42 a 1744 až 1745) se Moravská Ostrava stala rakouským obchodním centrem, zajišťujícím styky s nově získanou Haličí. Město a řemesla se začaly opět vzmáhat.

Rozhodujícím pro další rozvoj města se stal rok 1763. Tehdy objevil klimkovický mlynář Jan Augustin v údolí Burňa ve Slezské Ostravě kamenné uhlí. S těžbou se začalo až na konci 80. let 18. stol. Prvními těžaři byli Wilczkové, tehdejší majitelé slezsko- -ostravského panství, brzy k nim přibyli Rotschildové a habsburští těšínští arcivévodové.

Roku 1828 založil ve Vítkovicích arcibiskup arcivévoda Rudolf Jan železářskou huť, pozdější Vítkovické železárny. Po připojení na železniční dráhu spojující Brno s Vídní (1847) se Moravská Ostrava stala nejdůležitějším průmyslovým centrem monarchie. Na přelomu 19. a 20. stol. se tu již těžilo ve 100 dolech. Tehdy vyrostly těžní věže, vysoké pece a haldy hlušiny jsou symbolem města dodnes.

Město tvoří původně 34 samostatných moravských a slezských obcí, které byly v l. 1924-76 postupně připojovány k jádru města, tj. k Moravské a Slezské Ostravě. Sloučením Moravské Ostravy, přívozu, Mariánskych Hor, Vítkovic, Zábřehu, Nové Vsi a Hrabůvky vzniklo rozsáhlé průmyslové centrum.

Po r. 1945 tady nastal překotný růst tehdy eufemisticky nazývaného "ocelového srdce republiky". Megalomanický rozvoj těžkého průmyslu vedl k zakládání nových průmyslových podniků (Nová huť a další železářské a strojírenské komplexy) i k výstavbě rozsáhlých sídlišť (Poruba, Jižní Město, Fifejdy). Neřešeny však zůstaly četné problémy životního prostředí a po r. 1989 k tomu přistoupily problémy s využitém nadbytečných průmyslových kapacit.

Pamětihodnosti

Vzhledem k rozsáhlé industrializaci v 19. a 20. stol. se ve městě zachovalo jen velmi málo historických památek. O někdejším bohatství města svědčí některé zachované patricijské domy v centru starého města. Bývalá stará radnice na centrálním náměstí je ojediněle zachovaná renesanční dvoupatrová stavba. Po požáru ji v r. 1556 postavil B. Vlach, barokní věž pochází z r. 1727. Při přestavbě r. 1859 bylo přistavěno 2. patro a upraveny fasády. Dnes je v budově Ostravské muzeum se sbírkami národopisnými (Těšínsko, ostravská průmyslová aglomerace) a lidovými dřevořezbami a sklomalbami.

Na území dnešní městské části Slezské Ostravy stával hrad těšínských knížat, založený po roce 1265. Později byl přestavěn na renesanční zámek, dnes z nej zůstaly jen zříceniny.

Nejstarší stavbou ve městě je kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Gotický kostel z 2. pol. 13. stol. byl stavebně upraven v 1. polovině 15. stol. Presbytář pochází z doby kolem r. 1400, trojlisté kaple u bočních lodí z 2. pol. 17. stol. V průčelí kostela stojí hranolová věž s osmibokou nástavbou a cibulovou bání. Presbytář a boční lodi jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou, hlavní lod' síťovou žebrovou klenbou. Po r. 1945 kostel prošel důkladnou rekonstrukcí. Chrám Božího spasitele, novorenesanční bazilika s kazetovými stropy z konce 19. stol. (H. Meretia), bývá využíván k varhanním koncertům. Trojlodní kostel Korunování P. Marie v Mariánských Horách má moderní výzdobu od L. Marolda a bratří Úprků. Novogotický kostel Neposkvrněného početí P. Marie v Přívoze pochází ze začátku 20. stol. Oltářní obraz je dílem Fr. Ženíška. Kostel sv. Kateřiny v Hrabové je dřevěná roubená stavba se čtyřbokou věží, pocházející z 2. pol. 16. stol. Nová radnice s 85 m vysokou věží, postavená v l. 1924-29 podle návrhu V. Fischera, představuje monumentálně pojatou architekturu. Národní dům, secesní budova z r. 1894, býval za Rakouska-Uherska střediskem zdejšího českého kulturního a společenského života. V Galerii výtvarných umění, postavené podle projektu Fr. Fialy a VI. Wallenfelse v r. 1925, je expozice českého malířství a sochařství 19. a 20. stol. Jsou tu mj. zastoupeni V. Beneš, E. Filla, 0. Gutfreund, B. Kubišta a A. Procházka.

Funkcionalistickou architekturu v Ostravě zastupují některé obchodní domy. Pro firmu Brouk a Babka projekt vypracoval K. Kotas (1929), budovu obchodního domu Prior-Horník projekčne zpracoval významný německý architekt E. Mendelsohn (1930-33) a dům služeb firmy Baťa byl r. 1931 postaven podle projektu J. Svobody a Fr. Stalmacha.

Na vrchu Landek v Petřkovicích se dochovaly jen skromné zbytky hradu z 13. stol., postaveného na místě staršího hradiště. Odkryty tu byly i stopy osídlení lovců mamutů ze starší doby kamenné s četnými nástroji a torza plastik z krevele, s tzv. Petřkovickou Venuší. Na několika místech tu zřetelně vystupují výchozy tenkých uhelných slojí, chráněných jako přírodní výtvory.

I když je Ostrava městem továrních komínů, těžních věží, hald, vysokých pecí, elektráren a mnoha dalších průmyslových podniků, přesto tu najdeme i ovocné sady, zahrádkařské kolonie, rybníky, sportovní hřiště, koupaliště, areáIy zdraví, parky a lesoparky, kde si můžeme aspoň na chvíli odpočinout od tíživého tlaku průmyslové civilizace.

Tipy v blízkém okolí

Brušperk: Na náměstí barokní domy a empírová radnice.

Budišovice: Oblíbené rekreační středisko Slezska s rozsáhlou chatovou zástavbou.

Klimkovice: Renesanční zámek z I. 1578-79 s muzeem a parkem.

Komorní Lhotka: Letovisko, dochovaná roubená kolářská dílna z roku 1724 (čp. 195) se zaříizením a roubené domy z přelomu 18. a 19. stol.

Paskov: Barokní zámek přestavěný po požáru (1869), v zámeckém parku barokní plastiky.

Rychvald: Kostel z konce 16. stol., východně od obce příirodní rezervace se vzácnou květenou a vodním ptactvem.

Řepiště: Roubený kostel z pol. 16. stol., barokně upravený.

Stará Ves nad Ondřejnicí: Renesanční zámek z r. 1570 se sgrafity, renesanční kostel z roku 1580.