BENÁTKY NAD JIZEROU

Hodnotný, původně renesanční zámek, později barokně upravený a rozšířený, v malebné poloze na návrší nad městem a řekou Jizerou.

Vznik panského sídla v Benátkách nad Jizerou souvisí s úpadkem hradu Dražice,k jehož panství Benátky náležely. V roce 1512 koupil dražické panství Bedřich z Donína, přenesl hlavní sídlo do Benátek nad Jizerou a po roce 1526 zde zahájil stavbu z počátku pozdně gotického, později už renesančního zámku. Z konce století pochází bohatá sgrafitová výzdoba části fasád. Město i celé panství zaznamenalo za Donínů, kteří se již psali "na Benátkách", nebývalý rozmach.

V roce 1599 bylo panství prodáno Rudolfu ll. V jeho době působil na zámku dánský astronom Tycho de Brahe, který díky císařově štědrosti zde dal budovat observatoř, přestěhoval sem svou knihovnu a většinu přístrojů. V Benátkách se Tycho de Brahe setkal i s Janem Keplerem.

V roce 1648 získal benátské panství Jan Wörth, který přistavěl ke starému renesančnímu zámku nové, barokní křídlo. Po požáru v roce 1656 byl zámek vážně poškozen a po řadu let nebyl udržován. Teprve na konci 17. století došlo k úpravám v barokním stylu a stavbě nového jihovýchodního křídla. O sto let později dala vrcholně barokní přestavba vstupního křídla zámku přibližně dnešní vzhled.

Za Thunů byly ve druhé polovině 19. století prováděny poslední stavební úpravy benátského zámku, které se projevily nákladným vybavením interiérů a úpravami zámeckého parku.

Tři stavební období jsou na benátském zámku znatelná, přesto však celý areál včetně zámeckého kostela má jednotnou kompozici, jejiž stylové odlišnosti nepůsobí rušivě. Přispívá k tomu okolí zámku, v němž jsou umístěna vynikající díla barokního sochařství, i malebná poloha nad městem. Ve zdejší muzejní expozici je i pamětní síň Tychona de Brahe s údajným pracovním stolem slavného hvězdáře.