CHLUMEC NAD CIDLINOU / KARLOVA KORUNA

Zámek neobvyklého půdorysu patřící k vrcholným dílům našeho barokního stavitelství, nazvaný při příležitosti korunovace císaře Karla lV. Karlovou Korunou.

Novostavbu barokního zámku si nechal postavit František Ferdinand Kinský v letech 1721 - 1723 podle projektu pražského architekta J. B. Santiniho a pod vedením stavitele Františka Maxmiliána Kaňky. Zámek byl určen k reprezentaci významného šlechtického rodu a tomu bylo přizpůsobeno vnitřní zařízení a uspořádání interiérů. Osobité řešení a dokonalé provedení z něj činí jedno z vrcholných děl české zámecké barokní architektury. Do ústředního kruhového prostoru pronikají nárožím tři čtvercová křídla, mezi dvě z nich je vložen oválný útvar hlavního schodiště. Reprezentační sál vysoký 14 metrů prostupuje dvě poschodí, nahoře je uzavřen lehkou kopulí s galerií a balustrádou. Každé ze tří křídel má tři salonky, které jsou v přízemí připojeny k vestibulu a v patrech otevřeny do centrálního sálu.  V zámeckém areálu jsou i pseudobarokní budovy z počátku 20. století. Současně se zámkem byl založen rozsáhlý park, architektonicky navazující na osy zámku. Tři přístupové cesty lemované kaštany vytvářejí dojem pokračování zámeckých křídel.

V roce 1743 za Leopolda Kinskéko navštívila chlumecký zámek Marie Terezie, což svědčí o vážnosti, jíž se rod těšil u dvora. V polovině 18. století patřilo chlumecké panství k největším feudálním územním celkům u nás. Za selského povstání v roce 1775 nebyl zámek na rozdíl od ostatních sídel vydrancován. Vzbouření sedláci byli v rozhodující bitvě pobiti, jak dodnes připomíná známé lidové rčení.Počátkem 19. století byl zámek významným kulturním centrem. Roku 1943 zámek vyhořel a nákladná rekonstrukce byla dokončena až roku 1968. Zámek získali v restituci zpět původní vlastníci a ponechali jej přístupný veřejnosti. Základem expozice jsou sbírky rodu Kinských.