MNICHOVO HRADIŠTĚ

Barokní valdštejnský zámek v nevelkém parku s dochovaným empírovým divadlem a cennými sbírkami.

Pánem města, zvaného tehdy pouze Hradiště, byl původně tamní cisterciácký klášter. Ten byl však za husitských válek vypálen a panství přešlo za krále Zikmunda do držení světské vrchnosti. Koncem 15. století byla v Hradišti postavena nevelká tvrz. Václav Budovec z Budova postavil na místě tvrze počátkem 17. století renesanční zámek. Podobu těchto prvních panských sídel však neznáme. Stavitel po porážce stavovského povstání odvezl do bezpečného exilu pouze svou rodinu a sám se vrátil do Prahy, kde byl 21. června 1621 s ostatními odsouzenými českými pány na Staroměstském náměstí popraven. Konfiskované hradišťské statky získali Valdštejnové.

Roku 1657 renesanční zámek vyhořel. Arnošt Josef z Valdštejna přistoupil koncem 17. století k barokní přestavbě. Dominantou nového zámku, do jehož jižního křídla byla pojata starší stavba, je věž vystupující rizalitem v ose nádvorní fasády. Neobvyklým prvkem jsou rohové polygonální věžice, pozoruhodností pak zachované empírové divadlo z počátku 19. století v sále velkém přes dvě patra v jižním nároží zámku. Vnitřní výzdoba zámku byla zničena při požáru roku 1724, avšak ihned obnovována. Do Mnichova Hradiště odvezli Valdštejnové po prodeji zámku Duchcova cenné sbírky, především knihovnu (včetně písemné pozůstalosti duchcovského knihovníka Giacoma Casanovy), obrazárnu a soubor porcelánu.