PODĚBRADY

Gotické královské sídlo na břehu Labe, později renesančně a barokně přestavěné na panovnický lovecký zámek.

Hrad vznikl v místě starého vodního hradiště na důležité cestě při brodu přes řeku Labe. Nechal jej vybudovat Přemysl Otakar ll. před rokem 1268 (první písemná zmínka). Původní gotická stavba měla dvě obytná křídla, ke kratšímu přiléhala mohutná okrouhlá věž. Čtvercové nádvoří uzavíraly silné hradební zdi. S posledními Přemyslovci hrad ztrácel na významu. Za Jana Lucemburského byl stejně jako mnoho jiných královských statků dáván v zástavu věřitelům. V době husitské byl hrad obléhán nejprve Zikmundovými vojsky a později i vojsky táborů a sirotků, ale dobyt nikdy nebyl. Svědky těchto událostí jsou četné kamenné koule a zbytky zbroje nalezené uvnitř i okolo hradu a v Labi. Konečnou gotickou podobu dostal poděbradský hrad v 15. století za krále Jiřího z Poděbrad. Po jeho smrti byl spravován královskou komorou.

V roce 1542 navštívil Poděbrady král Ferdinand l., panství vyplatil ze zástavy a pro příhodnou polohu a bohatost kraje na lovnou zvěř rozhodl o přestavbě hradu na renesanční lovecký zámek. Stavební práce vedl od roku 1548 vlašský stavitel Giovanni Battista Aostalli a později Ulrico Aostalli, projekčně se na nich podíleli i Hans Tirol a Bonifác Wolmut. Přestavba se protáhla s přestávkami na 34 let. Hlavní zámecký palác byl určen výhradně k pobytu krále a Ferdinand l. zde často pobýval při lovech v okolních lesích, stejně jako císař Rudolf ll.Důkladných oprav se zámek dočkal po roce 1723, kdy se zde měl zastavit Karel VI. při korunovační cestě do Prahy. Těmito úpravami bylo započato údobí barokní přestavby stavitele Františka Maxmiliána Kaňky. Královské prostory byly rozšířeny a honosně vyzdobeny. Později bylo dostavěno zázemí pro početný královský doprovod. Poděbrady využíval k pobytu i František Lotrinský s chotí, císařovnou Marií Terezií. Zámek velmi utrpěl rozhodnutím Josefa ll. umístit sem kasárna, i když se nakonec stal jen obydlím penzionovaných důstojníků.

V roce 1839 koupil poděbradské panství vídeňský bankéř Jiří Sina. Z jeho dědiců je třeba připomenout Charicleu Ypsilanti provdanou za Filipa z Hohenlohe - SchIlingsfürstu, kteří hostili na zámku mnohé významné osobnosti. Jeden z hostů se zde pokoušel pomocí proutku najít pramen pitné vody a na označeném místě na druhém nádvoří byl uskutečněn v roce 1905 vrt, který po dosažení hloubky 96 m poskytl vydatný pramen šumící uhličité vody. To byl základ proslulých poděbradských lázní, které ještě před první světovou válkou koupilo město Poděbrady.