KUKS

Špitální část někdejšího velkolepého areálu zámku, lázní, špitálu a kostela v parkově utvářené krajině, vyzdobená jedinečnou kolekcí soch Matyáše Bernarda Brauna.

Duchovním otcem a stavebníkem ojedinělého barokního komplexu zámku, lázní, špitálu, kostela a rozsáhlé krajinářské úpravy byl František Antonín Špork (Sporck). Syn císařského generála povýšeného za zásluhy do hraběcího stavu byl jednou z nejpozoruhodnějších osobností své doby. Vzdělaný a poněkud podivínský šlechtic zanechal po sobě i mimořádné stavební a umělecké památky (Lysá nad Labem, Bonrepos), mezi nimiž je Kuks na předním místě.

Podnětem ke stavbě bylo objevení vydatného léčivého pramene. Hrabě Špork začal roku 1695 realizovat svou velkorysou představu lázeňského a společenského centra inspirovanou poznatky z cest do Francie Ludvíka XIV. Do roku 1710 tak vznikly desítky dřevěných i kamenných staveb s bohatou výzdobou, mezi nimiž nechybělo divadlo s operním a činoherním repertoárem, lázeňský dům či spíše zámek Šporků, ale též vesnička dřevěných domků řemeslníků a personálu. Pramen v jakýchsi vodních varhanech uvnitř Polyfémovy kašny vyluzoval melodické zvuky. Z této části areálu však zůstalo jen schodiště se sochařskou výzdobou J. B. Kohla, některé méně významné budovy a architektonické prvky (terasa). Zchátralý zámek byl roku 1901 zbořen.

Do dnešní doby se zachovala především špitální část areálu na pravém břehu Labe. Hlavní budova měla sloužit stovce nemocných a přestárlých poddaných. Stavba byla zahájena roku 1707 pod vedením stavitele G. B. Alliprandiho a trvala deset let. Hlavní průčelní křídlo je 150 metrů široké a jeho dominantou je kostel Nejsvětější Trojice v centrální poloze. Pod ním, přesně proti ose někdejšího zámku na druhém břehu, je umístěna krypta s hrobkou Šporků, jejíž věčné světlo si filosoficky založený hrabě přál vidět z okna. Proslulá je sochařská výzdoba Kuksu, která je dílem Matyáše Bernarda Brauna. Z několika desítek alegorických postav jmenujme alespoň soubor čtyřiadvaceti nectností a křesťanských ctností či osm soch symbolizujících blahoslavené.Také malířské výzdoby se ujal vynikající umělec, slavný Petr Brandl.

Po dokončení areálu v Kuksu vzniklo ve 20. a 30. letech 18. století další jedinečné umělecké dílo. Matyáš Braun vytesal přímo do skal v Novém lese u obce Žíreč (asi 3 km od zámku) soubor několika desítek postav, nazvaný později Betlém. Je to nepochybně jedno z nejosobitějších, ale také nejohroženějších děl barokního sochařství v evropském kontextu.

Přestože téměř celá levobřežní část areálu zanikla (částečně při ničivých povodních, částečně pro nezájem Šporkových potomků i lázeňských hostů), samotný špitál a Betlém patří k našim nejhodnotnějším barokním památkám.