POTŠTEJN - Hrad

Zřícenina královského hradu na strmém kopci nad Divokou Orlicí jižně od stejnojmenného městečka.

Původní drslavický hrad zaujímal jen vrchol hory a jeho podoba není známa. Nový hrad z doby Karla lV. tvořily dvě věžovité budovy spojené zdí, jejíž zbytky jsou dosud patrny. V jižní části vnitřního hradu je nádvoří s bránou. Celý hrad byl obehnán parkánem s vysokou zdí, rovněž částečně zachovanou. Navíc bylo opevnění zesíleno valem a hlubokým příkopem. Z této doby také pochází systém podzemních chodeb sloužících k obranným účelům. Po husitských válkách přibyl další kruh hradeb, za krále Jiřího z Poděbrad dále posílený pásem dolního hradu s osmi drobnými baštami. V 15. století byl Potštejn vojenskou pevností prvního řádu se čtyřmi hradebními okruhy. Největšího významu však dosáhl v první polovině 16. století, kdy byl upraven na honosné sídlo pánů z Pernštejna a opatřen dalšími obrannými prvky. Na rozdíl od jiných pernštejnských hradů (Pardubice, Kunětická hora) však však tato přestavba posílila především sídelní funkci.

Poslední stavební úpravy spolu s kamenickou a malířskou výzdobou se na Potštejně prováděly koncem 16. století za Adama Šťastného Hrzána z Harasova. Ten byl také posledním majitelem sídlícím na Potštejně. Nepohodlný hrad přestal být sídlem vrchnosti a vzhledem k pokroku ve válečnictví již nevyhovoval ani jako pevnost. Od roku 1613 byl uváděn jako pustý a chátral. Zkázu dovršil v letech 1747 - 1782 hrabě Antonín Harbuval de Chamaré, který v podzemí hradu marně hledal poklad. Zběsilým vykopávkám padla za oběť převážná část hradního areálu. Na dolním nádvoří byla později vybudována Kaple Božího hrobu, která se zachovala dodnes.