HRADY A ZÁMKY ČESKÉ REPUBLIKY

Na území Čech, Moravy a Slovenska najdeme na 150 větších a zhruba 3000 menších hradů, zámků a jejich zřícenin. V dávných časech zajišťovaly bezpečí, později lesk a pohodlí, dnes jsou cílem turistů a zdrojem poučení.  

Kamenné hrady se začínají na našem území stavět někdy koncem 11. stol. Byla to pevná sídla šlechtických rodů, schopná odoIávat nepřátelským útokům, umístěná převážně na těžce dostupných místech.

K největším hradům z románské doby patří Landštejn (10 km V od Nové Bystřice), postavený před rokem 1232. Od 2. pol. 13. stol. se stali jeho vlastníky Vítkovci a o sto Iet později jej získali Krajíři z Krajku, kteří jej dali přestavět a zpevnit dvojitým pásem opevnění. Roku 1771 hrad po úderu blesku vyhořel a už nebyl obnoven.

Jiný osud potkal pozdně románský královský hrad Buchlov (12 km SZ od Uherského Hradiště), založený v pol. 13. stol. k ochraně dálkové obchodní stezky. Po r. 1495 byl postupně rozšiřován a stavbou brány mezi 1 .a 2. hradním nádvořím v r. 1691 byl jeho architektonický vývoj ukončen. Jeho smysl jako pevnosti byl překonán a jeho obytnou činnost nahradil zámek v nedalekých Buchlovicích. Na hradě jsou soustředěny přírodovědné sbírky někdejších majitelů Berchtoldů.

Zvíkov (15 km S od Písku), nejlépe zachovaný hrad z doby Přemysla Otakara II. byl postaven na vysokém ostrohu nad soutokem Vltavy a Otavy. Za povstání českých stavů v r. 1618 se zde úspěšně bránila posádka 140 mužů proti 4000 obléhatelů. Po vybudování Orlické přehrady hrad ztratil svou dominantní polohu - voda sahá téměř k jeho základům. Již od začátku 14. stol. se začaly stavět větší a pevnější hrady, které byly schopny odolat útoku větších nepřátelských sil. Většinou bývaly středisky rozlehlých panství, např. Český Krumlov, Karlštejn, Šternberk, Telč, Jindřichův Hradec. Patří k nim i jeden z našich nejmohutnějších hradů Pernštejn, rodové sídlo pánů z Pernštejna, založený po polovině 13. stol. Dnešní tvářnost dostal za velké pozdně gotické přestavby, trvající od poloviny 15. stol. do 1. pol. 16. stol. Když Pernštejnové roku 1596 hrad prodali, začal jeho význam upadat, přesto ještě roku 1645 odolal obléhání Švédů.

Jednou z nejcennějších památek vývoje fortifikační architektury je hrad Rabí (10 km SV od Sušice), postavený na začátku 14. stol. na skalnatém temeni vápencového hřebene nad širokým úvalem řeky Otavy. V r. 1421 jej dobyl Jan Žižka, který při obléhání ztratil své druhé oko. K velké přestavbě hradu došlo v pozdní gotice po roce 1480, kdy jej zdědil přední český velmož Půta Švihovský z Rýzmburka. Hradní areál byl rozšířen o věnec opevnění nejmodernějšího typu, přizpůsobených již palným zbraním. Velkorysou koncepci nového opevnění patrně navrhl královský stavitel B. Ried. Některé rovinné hrady používaly k ochraně vodu. Někdy to byly jen jednoduché vodní příkopy, jindy šlo o podstatně důmyslnější systémy. Např. tvrz Červená Lhota Lhoteckých ze Zásmuk byla postavena ve 14. stol. v malebném prostředí uprostřed rybníka. Po roce 1530 byla přestavěna na zámek. K nejvýznamnějším dochovaným příkladům vzácného typu vodního hradu patří pozdně gotický vodní hrad ve Švihově (10 km S od Klatov), zbudovaný na místě vodní tvrze v l. 1480-91 Půtou Švihovským. Hrad, jehož jádro se dochovalo téměř neporušené, byl chráněn důmyslným vodním systémem, který umožňoval v případě nebezpečí zatopit celé jeho okolí. Zdokonalením obléhací techniky a vývojem zbraní začíná v 15. stol. význam hradů klesat. Mnoho hradů bylo opuštěno, protože jako pevnosti ztratily význam a pro obytné účely byly krajně nepohodlné a navíc těžko přístupné. Některé se změnily ve zříceniny, jiné byly přestavovány na zámky. Složitým vývojem prošel zámek v Mělníku. Původní románský hrad byl koncem 15. století přestavěn pozdně goticky a v l. 1553-54 renesančně. Jeho severní, v jádře gotické křídlo doplňuje renesanční arkáda a jižní křídlo pochází z barokní přestavby z l. 1695-96. Jednou z nejvýznamnějších staveb české renesance je zámek v Nelahozevsi, postavený italskými mistry pro sekretáře české komory Floriána Gryspeka z Gryspachu po r. 1553. Původní dispozici si nejlépe zachovalo severní křídlo s kazetovými stropyv prvním patře a s rytířským sálem. Zlatým věkem zámků se stalo 17 . a 18. stol. -období baroka. Přestavovaly se a rozšiřovaly kostely, vznikaly nové kláštery, bořily se zdi pevností, stavěly se nové paIáce a hrady se měnily na zámky. Původně renesanční zámek v Libochovicích (12 km J od Lovosic) pro Gundakara z Ditrichštena barokně přestavěl lobkovický stavitel Antonio della Porta. Jeho plasticky členěná průčelí patří k typickým příkladům české raně barokní architektury. Nejvýznamnější zámeckou empírovou stavbou v Čechách je Kačina (8 km SV od Kutné Hory), postavená v l. 1802-22 podle plánů drážďanského architekta CH. F. Schurichta pražskými staviteli J. F. Jondlem a J. Fischerem pro Jana Rudolfa Chotka, nejvyššího purkrabího Království českého.

Poslední etapou vývoje zámků je doba romantického historizmu v 19. stol., odrážející nostalgické vzpomínky na rytířský středověk. V této době dostávají zámky nové fasády, věže a věžičky, příp. i cimbuří. Mezi novoromantické stavby patří jeden z nejvíce navštěvovaných zámků -Červená Lhota dále Kokořín, Slapy aj.

Tipy

Brandýs nad Labem: Někdejší gotická tvrz přestavěná na pozdně gotický a později na čtyřkřídlý renesanční zámek.

Březnice: Zámek renesančně přestavěný v 17 .stol.

Hořovice: Barokní zámek z poč. 18. stol., upravený r. 1853.

Konopiště: zámek (podrobnosti).

Karlštejn: hrad (podrobnosti)

Kokořín: Původní gotický hrad přestavěný v 1. 1911 až 1918 pozdně romanticky.

Krakovec: Zřícenina gotického hradu upraveného renesančně, vyhořel r. 1783.

Krásný Dvůr: Barokní lovecký zámek Černínů v rozsáhlém a mimořádně hodnotném krajinářském parku s řadou romantických staveb. 

Křivoklát Gotický královský hrad, jeden z nejzachovalejších v Čechách. (podrobnosti)

Mnichovo Hradiště: Renesanční zámek přestavěný na barokní sídlo se sallou terrenou.

Okoř: Romantická zřícenina poměrně velkého, ale vojensky i historicky málo významného hradu pražského měšťana.

Osek: Zřícenina hradu.

Rosice: Renesanční zámek s cenným arkádovým nádvořím na místě hradu na okraji městského návrší.

Stará Ves nad Ondřejnicí: Nevelký renesanční zámek, cenná ukázka venkovské renesance s bohatou sgrafitovou a freskovou výzdobou a miniaturním arkádovým nádvořím.

Šilhéřovice: Klasicistní a částečně novobarokní trojkřídlý zámek ve velkém zámeckém parku na okraji obce Šilhéřovice.  

Veltrusy: Barokní zámek z 1. pol. 18. stol., barokní a rokokové interiéry.

Zbraslav: Rozsáhlý komplex převážně barokních klášterních budov s prelaturou přestavěnou na zámek.

Žinkovy: Rozsáhlý romantický pseudoslohový zámek, jehož nynější podoba vznikla zásadní přestavbou zbytků vodní tvrze a staršího zámku.

Žleby: Původně gotický strážní hrad, dnešní zámek přestavěný v L. 1849-68 ve stylu romantické gotiky.

Žumberk: Pozdně gotická tvrz na mírném návrší v ojediněle dochovaném areálu hrazené vesnice.