KUNĚTICKÁ HORA

Částečně dochovaný a rekonstruovaný gotický hrad na dominantním kopci v rovině mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

Hrad byl zřejmě založen jako královský někdy na přelomu 13. a 14. století. O jeho prvním období je však dosud málo informací. Roku 1421 se Kunětické hory jako klášterního majetku zmocnil husitský hejtman Diviš Bořek z Miletínka a na troskách hradu si vystavěl nový. Ze staršího hradu oddělil novým příkopem východní část. Uspořádání odpovídalo spíš zemanské tvrzi nebo hrádku.

Nejvýznamnější dobou pro vývoj hradu bylo pernštejnské období po roce 1491. Velkolepou pozdně gotickou přestavbou, trvající až do poloviny 16. století, dospěla Kunětická hora na vrchol stavebního vývoje. Nové jižní obytné křídlo paláce vytvořilo se starými trojkřídlý celek s velkými sály a arkádou v přízemí. Byla přistavěna kaple sv. Kateřiny zaklenutá sklípkovou klenbou. Jádro hradu obklopil široký parkán. Hlavní oporou mohutného dvojokruhového opevnění byly tři rozměrné zemní sypané rondely. Fortifikace patří spolu s jinými pernštejnskými realizacemi (Pardubice) k vrcholům vývoje hradního opevnění u nás.

Význam mohutného hradu se však snížil už za Pernštejnů po přenesení sídla do Pardubic. Úpadek se dovršil po prodeji arciknížeti Maxmiliánovi roku 1560. Souhrnná správa o hradu z 20. let 17. století píše o sešlých krovech a o špatném stavu věže. Po dobytí Švédy roku 1645 nebyl hrad již obnoven a roku 1681 se uvádí jako pustý. Hlavní zkázou však byl postupující kamenolom pod hradem. Přes několikerý zákaz a zamýšlenou rekonstrukci hradu byla značná část zničena. Komise svolaná Českým místodržitelstvem prohlásila v roce 1876 hrad zříceninou, jejíž zachování je však nutné. K definitivnímu uzavření lomu však došlo až v roce 1920 a pro záchranu hradu bylo založeno Kunětické družstvo. Rekonstrukce se ujali architekti Jurkovič a Pacl. Dnes je částečně obnovený a zabezpečený hrad zpřístupněn veřejnosti.