PRŮHONICE

Novorenesančně upravený zámek proslulý především svým cenným dvěstěhektarovým anglickým parkem.

Na místě dnešního zámku postavili páni z Říčan v první polovině 14. století gotickou tvrz. V dostavbách pokračovali pozdější majitelé Dubečtí a zejména Zápští ze Záp. Tvrz rozšířili na uzavřený renesanční zámek. Ten však byl za třicetileté války zničen a s jeho opravami začali až jezuité z koleje sv. Klimenta, kteří jej získali roku 1669. Po patnácti letech však Průhonice prodali. Majitelé se střídali, zámek byl využíván jen hospodářsky a chátral až do roku 1802, kdy jej koupil Jan hrabě z Nostic - Rhienecku a zahájil klasicistní přestavbu. Dnešní podobu však zámek získal až další, novorenesanční přestavbou, kterou dal v letech 1889-1894 provést Arnošt hrabě Silva -Taroucca podle projektu architekta Jiřího Stibrala. Malířskou výzdobu provedl Hanuš Schwaiger.

Proslulost však Průhonicím získal především zámecký park, jeden z nejkrásnějších anglických parků v Evropě. Arnošt Silva - Taroucca si k jeho založení v devadesátých letech 19. století přizval zahradního architekta F. Thomayera a dendrologa C. Schneidera. Na ploše 200 ha soustředil mnoho exotických dřevin z celého světa a celý areál po dokončení zpřístupnil veřejnosti. Unikátní je zdejší sbírka rododendronů, čítající asi 6000 exemplářů 150 druhů. Právě průhonický genofond se stal často zdrojem odrůd okrasných dřevin adaptovaných na naše klimatické podmínky. Dnes je zámek sídlem Botanického ústavu Akademie věd.