ŠTERNBERK

Romanticky upravený gotický hrad s vestavěným renesančním zámkem stojící nad městem Šternberkem na svahu Nízkého Jeseníku, zdaleka viditelný jako dominanta kraje.

Nejstarší části hradu pocházejí z druhé poloviny 13. století, z doby zakladatele Zdeslava ze Šternberka. Patří k nim opevněný palác a hlavně válcová věž. Ve stavbě pokračoval i rádce Karla IV., biskup Albert ze Šternberka, z jehož doby pochází zejména kaple se zbytky cenné freskové výzdoby. Po Šternbercích převzal panství v roce 1409 rod Kravařů. Za nich byl hrad po dva roky v moci husitů, kteří odtud pořádali výpady na celou Moravu. Stavební činnost Kravařů se soustředila hlavně na odstraňování škod po husitských válkách.

K velké přestavbě v renesančním duchu došlo až v 16. století za Berků z Dubé a Lipé, kteří sídlili na tomto panství v letech 1480 až 1565. Ti přistavěli také předhradí, situované ovšem pod hradem na straně protilehlé vstupu. Jan Václav v polovině 16. století postavil nový, rozměrný a bohatě zdobený renesanční palác s neobvyklou lodžií na jižní vnější straně. Posledním šlechtickým rodem sídlícím na Šternberku byli Lichtenštejnové, vlastnící panství od roku 1695 až do zestátnění v roce 1945. Hrad velmi utrpěl za třicetileté války, zejména za švédské okupace v letech 1643 - 1650. Další pohromou byl požár v roce 1578. K důkladné opravě a přestavbě hradu došlo až v roce 1886 za Jana ll. z Lichtenštejna. Napůl zřícený hrad byl restaurován podle projektu vídeňského architekta K. Kaisera v romantickém duchu bez historických podkladů. Při tom vznikly nové hradní objekty a bylo použito kamenických článků z jiných lichtenštejnských sídel. Dnes tuto významnou památku spravuje Vlastivědné muzeum v Olomouci. Součástí historických interiérů od gotiky po baroko je cenná kolekce kachlových kamen. V podhradí je známé šternberské Muzeum hodin.