KOZEL

Lovecký zámeček na mírném jižním svahu vrchu Boru v anglickém parku se vzácnými dřevinami v rozsáhlé oboře.

Zámek nechal postavit nejvyšší lovčí Království českého Jan Vojtěch Černín z Chudenic jako lovecké letní sídlo. Stavěl jej v letech 1784 - 1789 stavitel Václav Haberditz. Zámek je přízemní čtyřkřídlá budova okolo obdélníkového dvora s bazénem. Fasáda je členěna toskánskými pilastry a lizenovými rámci oken. Nádvoří lemuje krytý ochoz, z něhož se vchází do jednotlivých místností. Většinu pokojů vyzdobil nástěnnými malbami malíř A. Tuvora. V hlavním sále jsou tématem sídla Černínů, mezi nimi i sám Kozel. Velmi cenná jsou empírová kamna obsluhovaná zvenku a dobový, pozdně rokokový nábytek ve stylu Ludvíka XVI. Z původního zařízení se dochovala sbírka holíčské majoliky. Na konci 18. století byly k zámku přistavěny další budovy - kaple, jízdárna, stáje a lokajovna. Autorem těchto budov byl Ignác Jan Palliardi. Sochařská výzdoba zámku pochází z dílny pražského sochaře Ignáce Platera. Po smrti Vojtěcha Černína zdědil panství roku 1816 jeho prasynovec, hrabě Kristián Vincenc z Valdštějna - Vartemberka. Jeho nástupci vlastnili zámek až do roku 1945.

Rozsáhlý anglický park okolo zámku je bohatým archeologickým nalezištěm. Prehistorický výzkum zde založil zahradník z doby Valdštějnů F. X. Franc. Sbírka nálezů je uložena v plzeňském muzeu. Na Kozlu je bohatá a cenná knihovna Vojtěcha Černína, doplněná po roce 1945 vzácnou stadionovskou knihovnou s tisky z let 1517 - 1840. Ve 20. letech 20. století byl zámek restaurován a jízdárna přeměněna v galerii životního díla sochaře Karla Dvořáka.