RABÍ

Rozsáhlé zříceniny jednoho z našich největších hradů, zrestaurované a zpřístupněné veřejnosti.

Založení hradu Rabí není písemně doloženo, usuzuje se však, že zakladateli byli páni z Velhartic počátkem 14. století. Nejstarší údaj o hradu je z roku 1380, kdy patřil Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. V této první fázi dominoval nevelkému hradu mohutný donjon (13 x 19 m) na nejvyšším místě návrší. Na přelomu 14. a 15. století byl hrad rozšířen o nové předhradí a znovu opevněn. V době husitského revolučního hnutí se stalo Rabí útočištěm katolíků a pro svoji pevnost úkrytem cenností z dalekého okolí. Žižka však hrad dvakrát dobýval. Poprvé se hradní posádka vzdala bez boje, cennosti byly spáleny a na hranici skončilo i sedm kněží. Podruhé Žižka hrad dobyl, ztratil zde však své druhé oko.

Bohatí Rýzmberkové provedli na přelomu 15. a 16. století velkolepou pozdně gotickou přestavbu a dostavbu budov i opevnění, zřejmě za účasti stavitele pražského hradu Benedikta Rejta působícího i na Švihově. Touto přestavbou se hrad, doplněný o řadu nových budov (např. palác zvaný Nové pokoje), stal jednou z nejokázalejších rezidencí v Čechách. Jeho nové, mimořádně moderní opevnění s mohutnými dělovými baštami překračuje svým významem středoevropský rámec. Podhradí bylo roku 1499 povýšeno na město a roku 1513 dostalo od krále Vladislava II. znak. To byl vrchol vývoje Rabí i počátek jeho úpadku. Rýzmberkové museli pro peněžní nesnáze (způsobené i nepřiměřeně nákladnými přestavbami svých hradů) rodový majetek rozprodat.

Majitelé se rychle střídali a hrad ztratil rezidenční funkci. Na počátku 17. století byl už značně zanedbaný. Zkázu dovršila třicetiletá válka, kdy Rabí vyplenili Mansfeldovi vojáci. První zabezpečovací práce zde začal provádět Spolek pro zachování uměleckých památek, který hrad dostal v roce 1920 darem od posledních majitelů, Lamberků. Po roce 1945 byl hrad zařazen mezi chráněné památky celostátního významu.