ŠVIHOV

Malebný a dobře zachovaný gotický vodní hrad v údolní nivě na okraji městečka Švihova.

Na místě dnešního hradu postavil zřejmě Vilém ze Švihova v první polovině 14. století tvrz. Jeden z jeho potomků, Vilém Švihovský z Rýzmberka, byl známý odpůrce husitů a ohrožoval i nedaleké kališnické město Klatovy. Proto oblehlo Švihov téměř desetitisícové husitské vojsko. O kvalitách vodního opevnění svědčí fakt, že pouhých 130 mužů posádky drželo tvrz proti ohromné přesile patnáct dní a ke kapitulaci je donutilo až vypuštění vodních příkopů vykopaným kanálem.

Nejvyšší sudí Království českého, Půta Švihovský, nechal roku 1480 zánovní tvrz zbořit a na jejím místě vybudovat rozsáhlý vodní hrad. Když k této stavbě přibyla roku 1490 ještě stavba dalšího velkého hradu Rabí, ukázalo se, že je to i pro bohatého a mocného šlechtice příliš velká finanční zátěž. Přesto bylo severní křídlo vnitřního hradu na Švihově dokončeno ještě za Půtova života. Původní rovné stropy jižního křídla byly ještě během stavby nahrazeny klenbami, které jsou připisovány staviteli Pražského hradu Benediktu Rejtovi nebo jeho huti. Rozdělení panství i hradu po Půtově smrti mezi jeho dva syny (každý obýval jeden palác) si vyžádalo další úpravy a dostavby. Benedikt Rejt pobýval na Švihově v roce 1505 a navrhl zřejmě mimo jiné i pokročilé a velmi dokonalé vnější opevnění s dělovými baštami na východní straně. Hrad byl včetně vnitřní výzdoby dokončen roku 1530. Pozoruhodným svědectvím o jeho podobě je malba sv. Jiří v hradní kapli s přesným vyobrazením hradu na pozadí.

Koncem 16. století získali Švihov Černínové. Třicetiletou válku hrad na rozdíl od Švédy vypáleného města přečkal, ve vážném nebezpečí se však ocitl krátce po ní. Podobně jako jiné české hrady měl být na základě výnosu císaře Ferdinanda III. zbořen. Dík zdržování demoličních prací a intervencím u dvora se Černínům podařilo po zboření části vnějšího opevnění vnitřní hrad uchránit. Později však o něj ztratili zájem a před úplnou zkázou ho zachránilo jen hospodářské využití. Po roce 1918 hrad několikrát změnil vlastníka, stále chátral a byl označován jako zřícenina. Teprve po roce 1930 ho znovu získali Černínové, kteří provedli alespoň nejnutnější záchranné práce. Švihov byl jejich vlastnictvím až do roku 1945. Důkladnou rekonstrukci zahájil československý stát v roce 1949. Do roku 1954 byly odstraněny bezcenné novodobé přístavby, zajištěny všechny objekty hradu a restaurovány části interiérů, úpravy však s přestávkami pokračují dodnes.