Pozoruhodně stylově čistý areál barokního zámku, zahrady a francouzského parku nedaleko stejnojmenné obce.

V první pol. 15. stol. zde stála vodní tvrz postavená moravskou větví Vítkovců. Za jejich držení byly Milotice důležitou oporou husitů na jihu Moravy. Obytná budova tvrze byla zřejmě pojata do budovy renesančního zámku, jak svědčí nepravidelnosti v půdorysu. Přestavbu v renesanční opevněný zámek zahájili další majitelé, páni ze Žerotína, dokončil ji však až Václav Haugvic z Biskupic na konci 16. stol. Patrové arkádové ochozy byly částečně ponechány i po barokní přestavbě. Čtyřkřídlý zámek měl v nárožích na koso postavené věže. Renesanční vnější opevnění bylo opatřeno velkými nárožními bastiony, později zastavěnými. Zámek byl poškozen za tureckého a tatarského vpádu roku 1663. Opravil jej další vlastník Jan Karel Serényi. Zásadní přestavbu však provedl až Karel Anton téhož rodu po požáru r. 1705. Patra nechal výškově sjednotit (a vložit polopatro), zvětšil hloubku východního křídla a nechal interiér vyzdobit freskami (F. Ř. I. Eckstein) a štukaturou (G. M. Fontana). Změnily se pochopitelně také fasády budovy. Vstupní i zahradní průčelí bylo rozčleněno centrálními rizality a pilastry vysokého řádu. Exteriéry sochařsky vyzdobil J. K. Pröbstl. Dostavbou jízdárny, stájí a spojovacích chodeb na starém opevnění vznikl čestný dvůr (sochařská výzdoba J. K. Schletter). Souběžně s přestavbou zámku byl zřízen francouzský barokní park geometricky členěný alejemi. Celý areál patří svou stylovou jednotou mezi nejpřitažlivější moravské zámky.


MILOTICE