LÁZNĚ ČESKÉ REPUBLIKY

Česká i Slovenská republika se mohou směle pokládat za lázeňské velmoci - 'Vždyť na téměř 180 místech tu najdeme na 3000 minerálních a termálních pramenů, neustále vyhledávaných domácími i zahraničními pacienty .

Světoznámému západočeskému trojúhelníku, tvořenému městy Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně, jsou věnovány zvláštní kapitoly, o Teplicích jsme se také zmínili na jiném místě. Z ostatních Iázeňských míst tu můžeme z prostorových důvodů uvést jen některá.

V severních Čechách Ieží Lázně Kundratice , slatinné Iázně, které k léčení nemocí pohybového ústrojí revmatického původu využívají místních sirnoželezitých rašelinišť. V Lázních Libverdě se Iéčí nemoci nervové, duševní a následky mozkových onemocnění. Lázně vznikly v 16. stol. a jejich význam vzrostl po navrtání dalších pramenů v l. 1786 až 1818. Nejstarší pavilon pochází z r. 1783, řada klasicistních budov ze začátku 19. století.

V Lázních Bělohradě ve východních Čechách se Iéčí nemoci pohybového ústrojí. První Iázeňská budova (Anenské Iázně) tu byla postavena v r. 1885, moderní Iázeňský ústav pochází z roku 1936. V Iázeňském parku pramení alkalickozemitá kyselka. Přímo pod hřebeny Krkonoš se rozkládají Janské Lázně, významné středisko Ietní a zimní turistiky, ale i významné Iázeňské město s radioaktivními a minerálními prameny. Léčí se tu nemoci nervové, následky obrny a poúrazové stavy pohybového ústrojí .Teplé prameny tu byly objeveny v 16. stol., brzy nato byly založeny Iázně, které měly v r. 1675 již vlastní budovu a Iékaře. V r. 1935 zde byl zřízen ústav pro Iéčbu dětí postižených obrnou -první v Evropě. V okolí se nachází asi 30 radioaktivních, termálních a minerálních pramenů.

Nejznámějšími Iázněmi ve středních Čechách jsou Poděbrady , zaměřené na Iéčbu chorob cévních a srdečních. Zdejší železitý pramen byl sice známý již v 17. stol., ale podnětem pro založení Iázní (1908) se stalo až navrtání mohutného pramene silně mineralizované vody, ke kterému došlo náhodně v r. 1905 při hledání zdrojů vody. Lázeňská budova pohází z r. 1911 a kolonáda z roku 1936 (V. Kerhart).

Další tři Iázeňská města spadají do oblasti jižních Čech. Na okraji historického jádra města Bechyně vzniklyv 18. stol.lázně při pramenech známých již v 16. stol. Dnešní hlavní budova Libušiných Iázní (1904-07) je určena k Iéčbě pacientů trpících revmatizmem, nemocemi pohybového ústrojí a poruchami výměny Iátkové. Pro koupele a zábaly se využívá slatiny ze soběslavských blat. Léčivých vlastností rašeliny se využívá k Iéčení chorob pohybového ústrojí i v Třeboni. V 80. Ietech 19. stol. tu vznikly sezonní Iázně, které se postupně rozrostly do dnešního moderního a rozsáhlého Iázeňského komplexu. Vráž jsou malé klimatické Iázně, využívané pro Iéčbu nervových chorob.

Nejvýznamnějšími Iázněmi v západní části Slezska je Jeseník . V r. 1826 zde vybudoval Vincenc Priessnitz (1799-1851), syn zdejšího rolníka, jeden z prvních vodoléčebných ústavů, který dnes patří k nejmodernějším v Evropě. Lázně jsou zaměřeny na vodoIéčbu nemocí nervových, duševních, výměny Iátkové, cest dýchacích a jiných chorob. K Iéčení se využívá četných přírodních pramenů a příznivých klimatických poměrů. Stejných principů se využívá rovněž v nedaleké obci Lipová-Lázně  k Iéčbě poruch výměny Iátkové, chorob trávicího ústrojí a kožních nemocí. Tyto Iázně vznikly r. 1829 zásluhou zdejšího povozníka J. Schrotta, který se zaměřoval na "vyčišťování těIa" zvláštní dietou a potní kúrou. V Teplicích nad Bečvou  se

Iéčí choroby srdeční a cévní. Využívá se 22 °C teplých pramenů a klimaticky výhodné polohy s velkým počtem slunečních dnů. Léčivé účinky popsal v r. 1581 zemský Iékař Tomáš Jordán z Klausenburku. Ke koupelím se prameny využívaly již začátkem 16. stol., první Iázeňské budovy tu však byly postaveny až v 18. století.

Nejznámějšími moravskými Iázněmi jsou Luhačovice. Deseti alkalickomuriatických a jednoho sirovodíkového pramene se využívá k Iéčbě onemocnění cest dýchacích, zažívacího ústrojí, cukrovky a otylosti. Zdejší "slané" vody se staly známými až po r. 1668, kdy je poprvé popsal brněnský Iékař Jan Ferdinand Hertod z Todtenfeldu. K větším úpravám Iázní došlo v poslední čtvrtině 18. stol., kdy prof. Crantz provedl první vědecký rozbor zdejších pramenů. Moderní rozvoj Iázní na počátku 20. stol. je spojen s činností dr. Fr. Veselého, jehož pomník od F. Úprky je umístěn před Iázeňskou kolonádou. Řada provozních budov v areálu Iázní je postavena podle projektů Dušana Jurkoviče, který se inspiroval valašskou architekturou, např. Vodoléčebný ústav (1902) a dům Jestřabí (1903 až 1904) v ul. L. Janáčka a Jurkovičův dům (1902) v Aleji dr. Blaha.

Další lázně

Mšené-Lázně : Slatinné Iázně pro nemoci pohybového ústrojí.

Ostrožská Nová Ves: Prameny sirných vod, používané pro Iéčbu nemocí pohybového ústrojí.

Slatinice: Teplé mineralizované sirovodíkové prameny pro Iéčbu nemocí pohybového ústrojí, zejména revmatických.

Velké Losiny: Minerální prameny k Iéčbě nervových a plicních onemocnění.

Železnice: Bohatá ložiska rašeliny, využívaná k Iéčbě nemocí pohybového ústrojí mládeže.