LÁZEŇSKÝ TROJÚHELNÍK ZÁPADNÍCH ČECH

Tradiční lázeňská města v trojúhelníku tvořeném Mariánskými Lázněmi, Františkovými Lázněmi, Karlovými Vary a poněkud severněji položeným Jáchymovem jsou ojedinělou oblastí, kde lze léčit snad všechna onemocnění.

Pravým klenotem této Iázním zasvěcené oblasti jsou nejstarší rašelinné Iázně na světě - Františkovy Lázně (5200 obyv., 448 m), městská památková rezervace, nazvané na počest rakouského císaře Františka 1. Z 24 pramenů tu prýští silně uhličitá minerální voda, vyvěrá tu zřídelní plyn (prakticky čistý kysličník uhličitý), jsou tu bohatá ložiska sirno-železité slatiny. Lázně prosluly Iéčbou ženských nemocí, nemocí oběhového ústrojí, pohybového ústrojí a poruch výměny Iátkové.

I když Iéčivá síla zdejších minerálních pramenů byla známá již ve 12. stol. a v 16. stol. ji potvrdil známý švýcarský Iékař, alchymista a filozof Paracelsus, k vlastnímu založení Iázní došlo až koncem 18. stol. Roku 1791 tu byla z podnětu chebského Iékaře B. Adlera založena Iázeňská osada, s jejíž výstavbou se začalo v roce 1792 podle urbanistického projektu T. Grubera. Impulzem pro další stavební činnost se stal ve 2. čtvrtině 19. stol. objev dalších pramenů i stále vzrůstající návštěvnost. Současně se od r. 1828 rozšiřovaly a přetvářely Iázeňské parky v anglickém stylu. Dnes mají Františkovy Lázně 250 ha sadů a parků. Nad nejstarším Františkovým pramenem stojí zděný empírový pavilon s dórskými sloupy a kupolí (1831 ), dřevěný empírový pavilon Luisina pramene pochází z roku 1826 a pozdně empírové pavilony Solného a Lučního pramene z Iet 1843-44. Neoklasicistní hala Glauberových pramenů, objevených roku 1919, pochází z 20. Iet 20. stol. Zachovaly se některé klasicistní stavby z počáteční výstavby Iázní, mj. Společenský dům (na rohu Národní ul.) z r. 1793, hotel Tři Iilie (1825), Iázeňské domy Beseda a Pošta. Nejhodnotnějším příkladem novogotické architektury tu je Iázeňský dům Windsor postavený v l. 1862-63. Kostel Povýšení sv. Kříže (1812 až 1820) patří k ojedinělým empírovým kostelům v Čechách. Evangelický kostel (1880), ruský kostel (1887-89) a bývalá synagoga (1878), dnes modlitebna církve československé,  reprezentují historizující slohy sklonku 19. století. Poblíž Iázní je přírodní rezervace Hájek (Soos). Rašeliniště s bahenními sopkami, teplými prameny, zajímavou květenou a s naučnou stezkou.

Území dnešního města Mariánské Lázně (dnes 15 400 obyv., 578 m) patřilo od středověku premonstrátskému klášteru v Teplé, který již v 18. stol. prodával zdejší Iéčivou vodu. O založení Iázeňské osady se koncem 18. stol. zasloužil tepelský Iékař J. Nehr, který za podpory opata K. K. Reitenbergera provedl rozbor léčebné účinnosti pramenů. Lázeňská osada vznikla r. 1789 u Křížového pramene. Dnešní název dostala roku 1812 podle mariánského obrazu umístěného u sirného zřídla, objeveného r. 1755. Po r. 1818, kdy byla osada prohlášena za veřejné Iázeňské místo, se výstavba Iázeňských budov urychlila. Podle zastavovacího plánu J. Fischera se soustřeďovala kolem rozsáhlého anglického parku, budovaného od r. 1820 zahradním architektem V. Skalníkem. K dalšímu rozvoji Iázní v 1. pol.19. stol. přispělo využívání dalších pramenů (Mariina, Ambrožova a Ferdinandova) i objev nového vydatného Karolinina pramene.

Na poměrně malém území města dnes vyvěrá 40 pramenů a v blízkém okolí téměř 100. Léčba je zaměřena na nemoci Iedvinové a cest močových, poruchy výměny Iátkové, nemoci kožní, kloubní a dýchacích cest. Využívá se převážně alkalickosalinických pramenů, slatinných ložisek a přírodního kysličníku uhličitého. Klasicistní pavilony byly zbudovány nad Křížovým pramenem r. 1818, u Karolinina pramene r. 1823 a u Ferdinandova pramene r. 1827. Technicky i výtvarně hodnotná je novobarokní Iitinová kolonáda u Křížového pramene z r. 1889, kompletně zrekonstruovaná roku 1981. Většina Iázeňských domů a budov byla po r. 1866, kdy byly Mariánské Lázně povýšeny na město, přestavěna v historizujících slozích. Nové Iázně a budova Casina jsou novorenesanční, stylově čisté monumentální stavby od J. Schaffera z l. 1893-94.

Kostel Nanebevzetí P. Marie, postavený v l. 1844-48 G. Gutensohnem, je hodnotným příkladem novorománské architektury. Evangelický kostel z r. 1857 je dílem G. Chr. Cantiana, novogotický anglikánský kostel z l. 1878- 79 W. Burgese. Pravoslavný (ruský) kostel postavil v l. 1900-01 N. V. Sultanov, ikonostas pochází z Kuzněcovovy porcelánky nedaleko Petrohradu. Blízké okolí Mariánských Lázní přímo zve k mnoha zajímavým vycházkám a výletům do CHKO Slavkovského Iesa.

V Iázeňském městě Jáchymově (2700 obyv., 672 rn) se využívá silných radioaktivních pramenů k Iéčbě nemocí pohybového ústrojí, nervových a cévních onemocnění a poruch výměny Iátkové.

Historie vlastního města je velmi pohnutá. Ve své době bylo největším nalezištěm stříbra u nás a již před r. 1520 se tu razily známé tolary (Joachimsthaler, z toho toIar a později dolar). V pol. 16. stol. byl Jáchymov povýšen na královské horní město. Od konce 16. stol. však těžba stříbra slábla a k největšímu úpadku došlo za třicetileté války, kdy většina protestantských horníků a měšťanů město z náboženských důvodů opustila. Od 40.let 19. stol. se tu těžil kobalt k výrobě barev a teprve po zatopení dolu Svornost silným pramenem (1864) byly zahájeny pokusy s Iéčením. Roku 1896 zjistil H. Becquerel radioaktivitu zdejší uranové rudy a r. 1903 z ní manželé Curieovi izolovali radium. V roce 1911 byl otevřen dnešní Iázeňský ústav, v l. 1910-12 postaven Radiumpalác a z Jáchymova se staIy první radioaktivní Iázně na světě. K temným stránkám historie Jáchymova patří intenzivní těžba uranové rudy v 50. Ietech 20. stol., při které bylo v nelidských podmínkách zneužíváno práce politických vězňů.

Farní kostel sv. Jáchyma z Iet 1534-40 (H. Kopp a W. Muller) po požáru města regotizoval v Ietech 1874-75 J. Mocker. Pozdně gotická radnice (1540-44) a stará mincovna (čp. 37) z 1. 1534-36 jsou dílem H. Koppa. Hřbitovní kostel Všech svatých (1516-33) nad městem má mimořádně hodnotné vybavení z 16. století.

Nejznámějším Iázeňským městem celé této západočeské oblasti jsou Karlovy Vary ( viz města). V roce 1974 byla oblast mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Kynšperkem nad Ohří vyhlášena CHKO Slavkovský les.

Další tipy

Bezdružice: Nad obcí zřícenina gotického hradu, v předhradí barokní zámek.

Bílina: V Iázních s prameny alkalické minerální vody se Iéčí nemoci zažívacího ústrojí, nervové potíže, stavy po operacích aj. Soubor novorenesančních Iázeňských budov z konce 19. stol. Na místě slovanského hradiště raně barokní zámek. 

Konstantinovy Lázně: Léčba nemocí oběhového ústrojí, poruch srdečních a cévních. Lázeňský ústav z r. 1873 s kolonádou a parkem.

Lázně Kynžvart: Lázně se 6 prameny železnaté kyselky. Zámek postavený v Ie tech 1820-33 pro knížete K. V. Metternicha, velký zámecký park s oborou.

Luby: Renesanční zámek z l. 1604-08. Muzeum hudebních nástrojů.

Skalná: V jádře románský hrad Vildštejn s věží z doby před rokem 1200.