PŘÍRODNÍ KRÁSY ČESKÉ REPUBLIKY

V České republice najdeme mnohé oblasti nejrůznějšího krajinného typu, které lze bez přehánění nazvat přírodním rájem. K jejich poznání stačí jen málo - vydat se po některé z mnoha značených turistických cest. 

Turisty užívaný název Český ráj se vztahuje na chráněnou krajinnou oblast, která zahrnuje skalní města mezi Turnovem, Jičínem a Mnichovým Hradištěm. Je to jedna z nejstarších a nejnavštěvovanějších turistických oblastí v Čechách. Přírodní síly tu z bývalého mořského dna vymodelovaly fantastickou scenérii skal - věže, bloky, sloupy, cimbuří, bašty, jehIy, komíny a pilíře. Vznikla tu spleť hlubokých, úzkých chodeb a uliček, připomínajících chaoticky uspořádané středověké město. Při třetihorní sopečné činnosti pronikly pískovcovou tabulí magmatické horniny, které utuhly do čedičových žil (např. Vyskeř, Trosky, Bezděz).

Ve východní části Českého ráje (SZ od Jičína) Ieží Prachovské skály s přibližně 200 samostatný mi věžemi, na 220 věží najdeme jižně a jihovýchodně od Turnova v Hruboskalském skalním městě, jemuž vévodí symbol Českého ráje -silueta Trosek. Východně od Mnichova Hradiště se kolem čedičového vrchu Mužský rozkládá Příhrazské skalní město se 100 věžemi. Část z nich nese podle umělých jeskyň a místností vytesaných ve skále název Drábské světničky. Celá oblast je rájem horolezců.

V raném středověku vyrostla v Českém ráji řada panských sídel, hradů na vysokých skálách a později zámků uprostřed krásných parků. K nejznámějším patří zřícenina hradu Trosky, vybudovaného na dvou vyvřelých čedičových sloupech, zvaných Panna a Baba. Hrad Valdštejn z 13. stol. se změnil ve zříceninu koncem 16. stol., jeho dnešní romantická podoba pochází z 19. stol. K nejmohutnějším a nejzachovalejším českým hradům patří gotický hrad Kost, částečně renesančně upravený v 16. století.

Nejznámější částí Českého krasu je jeskynní systém Koněpruských jeskyní na Zlatém koni. Jeskyně zde vytváří tři patra, jejichž celková prozkoumaná délka přesahuje 2 km. V jeskyni byly nalezeny kosti zvířat z doby před 30 až 200 tisíci Iety a Iidské kosti s kostěnnými a kamennými nástroji z doby před 50-60 tisíci Iety. V horním patře byly nalezeny zbytky tajné penězokazecké dílny, ve které se v l. 1460- 70 vyráběly faIešné husitské haléře. Nejvýznačnější zdejší lokality jsou chráněny přírodními rezervacemi, z nichž nejznámější je Karlštejnská rezervace s Iesnatými chlumy a pozoruhodnou květenou a Koda mezi Srbskem, Tetínem a Tobolkou s význačnou hájovou a stepní flórou na vápencích.

Milovníky romantických krajinných útvarů již od začátku 18. století přitahují Adršpašsko-tepIické skály. Tuto přírodní rezervaci bizarně seskupených pískovcových skal a skalních měst (30 km ), nacházející se v Polické vrchovině 14 km západně od Broumova, navštívil J. W. Goethe -věčný poutník po českých zemích již roku 1770. Zřejmě se mu tu Iíbilo, protože do Teplických skal zavítal znovu o 20 Iet později. Nedaleké Broumovské stěny tvoří zalesněné pásmo pískovcových skal v Broumovské vrchovině. Celé území je přírodní rezervací (650,5 ha) kvádrových pískovců se skalními městy a původními porosty. Pro romantický ráz s četnými stržemi, roklemi a soutěskami kaňonovitého charakteru, s věžemi a skalními bloky vysokými až 100 rn, s dalekými výhledy, zejména z hlavního hřbetu mezi Horským sedlem a Korunou (769 m), se těší velké pozornosti turistů. K význačným vrchoIům zde patří Božanovský Špičák (783 m), Signál (708 m), Strážná hora (668 m) a Velká Kupa (708 m). Na Hvězdě, výletním místě na hřebeni Broumovských stěn, si můžeme prohlédnout barokní kapli na půdorysu pěticípé hvězdy, postavenou v l. 1732-33 K. l. Dientzenhoferem. Zdejší turistická chata pochází z pol. 19. století.

Moravský kras, největší a archeologicky nejvýznamnější krasové území v Českém masivu, je tvořen 1,5 -6 km širokým a 24 km dlouhým pruhem zvrásněných devonských vápenců, probíhajících od Brna ke Sloupu a Holštejnu. Pro veřejnost jsou zpřístupněny čtyři jeskyně a 138 m hluboká propast Macocha. Nejpřitažlivější jsou Punkevní jeskyně s cestou vedoucí krápníkovými chodbami a dómy až na dno Macochy a na lodičkách po řece Punkvě zpět na povrch. Kateřinská jeskyně je proslulá stalagmitovým Iesíkem zvaným Čarodějnice a obrovským dómem. V Balcarce Ize nalézt všechny formy krápníkové výzdoby mimořádně svěžích barev a okouzlujících tvarů. Sloupsko-šošůvské jeskyně představují rozsáhlý systém jeskynních chodeb ve dvou patrech nad sebou, spojených propastmi s výškovým rozdílem 70 metrů.

K Iepšímu poznání Moravského krasu slouží tři naučné stezky. Okružní stezka Macocha o délce asi 6 km vychází od Skalního Mlýna a zahrnuje prohlídku dvou zpřístupněných jeskyní. Prochází kolem Kateřinské jeskyně, stoupá po hřebeni k jícnu propasti Macocha, sestupuje do Pustého žlebu a kolem Punkevních jeskyní se vrací údolím Punkvy zpět na Skalní Mlýn. Druhá stezka vede Josefským údolím a zaměřuje se na Iesnické, botanické a speleologické zajímavosti. Třetí naučná stezka v jižní části oblasti prochází údolím potoka Říčky kolem jeskyní Ochozská, Netopýrka, Švédův stůl a Pekárna.

Turistická východiska

Adršpašsko-teplické skáIy: Adršpach, Teplice nad Metují.

Broumovské stěny: Broumov, Police nad Metují, Machov, Hony, Hlavňov.

Český kras: Karlštejn, Srbsko, Tetín, Svatý Jan pod Skalou.

Český ráj: Kněžmost, Mnichovo Hradiště, Příhrazy, Tumov, Hrubá Skála, Sedmihorky, Sobotka.

Moravský kras: Blansko, Jedovnice, Josefské údolí, Křtiny, Macocha, Ostrov u Macochy, Rudice, Sloup