DOBŘÍŠ / VARGAČ

Silně přestavěné pozůstatky hradu a rokokový zámek, jeden z mála příkladů architektury inspirované francouzským stylem doby Ludvíka XV. u nás, v původním, architektonicky řešeném parku s bohatou sochařskou výzdobou.

Královský hrad Vargač, vystavěný za Lucemburků, střídal později královské a šlechtické držení. Už roku 1606 je však zmiňován jako pustý. Po požáru roku 1720 byl palác přestavěn na sýpku a ta je dnes jediným významným pozůstatkem hradu.

Zámek v Dobříši byl vybudován jako středisko rozsáhlého panství v druhé polovině 17. století na místě dosavadních hospodářských budov z doby císaře Rudolfa II. Stavebníkem byl tehdejší majitel panství, zřejmě František Maxmilián z mocného rodu Mansfeldů. Dobříšský zámek dostavovali pak další Mansfeldové. Konečnou podobu dostal v letech 1745 - 1765 podle projektu francouzského královského architekta Julia Roberta de Cotteho s výzdobou G. M. Servandoniho a pražských umělců I. Platzera a J. P. Molitora. Zámek je patrová trojkřídlá budova s nádvořím uprostřed a s hlavními vchody ve středních rizalitech převyšujících budovu. Vnější fasády zámku bohatě zdobí rokokové prvky, balkony, arkády, štíty, vikýře a plastiky. Přízemní interiéry jsou zaklenuty valenými klenbami s lunetami a vyzdobeny řadou žulových portálů z druhé poloviny 17. století. Zámecký sál pochází z 18. století, je řešen souměrně, s mramorovými krby, čtveřicí vchodů a s bohatou rokokovou štukovou i malířskou výzdobou stěn a stropů. Na nádvoří jsou dvě fontány s plastikami.

Z levé strany přiléhá k zámku cenný, architektonicky řešený francouzský park s pěti výškově odstupňovanými terasami a rampami s plastickou výzdobou od I. Platzera. Pohledovou osu uzavírá schodiště s fontánou a oranžérie. Dobříšský park je považován za jeden z nejčistších příkladů francouzské zahrady u nás, zvláště cenný tím, že neprošel výraznějšími pozdějšími úpravami a změnami.Po roce 1945 byl po konfiskaci státem zámek darován Syndikátu (později Svazu) českých spisovatelů.