BOUZOV

Romantický hrad známý z filmových pohádek, přestavěný řádem německých rytířů v novogotickém a novorenesančním stylu v malebnou iluzi monumentálního středověkého sídla.

První zmínka o hradu Bouzov je z roku 1317, kdy jej držel zakladatel Búz z Bouzova, zřejmě příslušník rodu Bludovců. Se střídáním šlechtických rodů na hradě se měnila i jeho podoba. Za pánů z Bouzova, kdy měl hrad především obrannou a strážní funkci, se skládal z bergfritu, hradby a dřevěných budov. Od poloviny 14. století drželi hrad páni z Vildenberka, kteří vybudovali již kamenný gotický palác převyšující hradby. Markrabě Jošt zpevnil hradbu baštami a kolem vlastního hradu byla postavena parkánová zeď. Největšího rozkvětu dosáhlo panství za pánů z Kunštátu, kteří hrad vlastnili od roku 1396 až téměř do konce 15. století. Hrad byl v jejich době značně rozšířen, vzrostla jeho obranyschopnost i obytný komfort. V roce 1408 postoupili Kunštátští bouzovské panství svému strýci Bočkovi z poděbradské větve rodu. Pověst, že hrad je rodištěm pozdějšího krále Jiřího, má reálný základ, neboť jeho otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Poslední středověké dostavby provedl v první pol. 16. století Hanuš Haugvic z Biskupic a jeho potomci. Roku 1558 postihl Bouzov požár, po němž už nedošlo k plné obnově. Zanedbával ho po dvě století i řád německých rytířů, který se stal vlastníkem panství roku 1696 a zůstal jím až do roku 1939. Smutný úděl měl Bouzov v období nacistické okupace. Stal se sídlem přepadového oddílu SS, který vypálil nedalekou obec Javoříčko.

Bouzovu hrozil osud mnoha jiných hradů, které byly po ztrátě rezidenční i pevnostní funkce opuštěny a změnily se postupně v ruiny. Velmistr řádu arcivévoda Evžen však zahájil roku 1896 rozsáhlou romantickou přestavbu, která učinila z hradu reprezentativní symbol středověkých řádových tradic. Po pečlivém průzkumu a dokumentaci starších staveb byla pod vedením architekta Georga J. Hauberissera stržena severní křídla a vystavěn nový dvoupatrový palác. V něm je rytířská síň malířsky vyzdobená motivy rytířů a rostlinným dekorem se znaky držitelů Bouzova. Interiér doplňují cenné řezbářské práce místních umělců. Jižní palác, také od základů nový, se stal letním sídlem. Ve středu fasády jsou umístěny barokní sluneční hodiny. Zachovalejší hradní prostory byly pouze opravovány. V nejstarším hradním paláci je zbrojnice. Pracovna a obývací místnosti jsou vybaveny původním barokním nábytkem s intarziemi. Ústřední místností je přijímací sál, podle středového sloupu nazývaný Sloupový, který sloužil také jako jídelna. Sál je zdoben citáty řádových představitelů a renesančními obrazy. Je teplovzdušně vytápěn a výtahem spojen s kuchyní v přízemí. Sousední malou jídelnu zdobí renesanční obrazy a drobné dřevěné plastiky. Nejvýznamnějším dílem hradního nádvoří je novogotická kaple, s jejíž výzdobou se započalo roku 1900. Uvnitř je šest náhrobků řádových velmistrů pocházejících z Německa. Pozdně gotický deskový oltář je z 15. století stejně jako cenná socha sv. Jiří z Benátek. Pozoruhodným prvkem na hradním nádvoří je novorenesanční kašna, zakrývající studnu vytesanou ve skále do hloubky 52 metrů. Nákladná rekonstrukce byla provedena ve srovnání s jinými dobovými přestavbami velmi citlivě. Vznikla dokonalá iluze mohutného středověkého feudálního sídla, poznamenaného několika stavebními slohy. Z dnešního hlediska však přestavba přinesla i zánik cenných historických částí. Přestože Bouzov není autentickou středověkou památkou, patří pro svůj jedinečný romantický vzhled k našim nejnavštěvovanějším hradům.