CHOTĚBOŘ

Chotěbořský zámek stojící vně městských hradeb, na místě tvrze ze 13. století, postavený na libické obchodní stezce.

V polovině 17. století se přestává mluvit o tvrzi a v písemných dokumentech se objevuje označení zámek. Jistá je však teprve přestavba z počátku 18. století, kdy jako sídlo samostatného panství přestal objekt vyhovovat. Proto nový majitel Vilém Leopold Kinský nechal vystavět barokní zámek, do jehož stavby byla pojata i předchozí tvrz.

Jde o obdélnou čtyřkřídlou budovu, obklopující střední dvůr v italské uzavřené dispozici. Severní vstupní průčelí je zdůrazněno středovým rizalitem a bosovaným portálem, ve kterém je znak rodu Kinských s letopočtem dokončení stavby 1702. Jižní průčelí je obráceno do zámeckého parku. Do nádvoří se vchází valeně klenutým průjezdem, otevřeným k jihu třemi arkádami na hranolových pilířích. Na pravé straně průjezdu je nad studní výklenek s tepanou mříží z 18. století. Lodžie v prvním poschodí zámku mají okna rámovaná barokně profilovaným pískovcovým ostěním. Mezi arkádami v přízemí a okny v poschodí člení fasádu ploché pilastry s římsovitými hlavicemi. Severní křídlo pochází až z novorenesanční přestavby, kterou provedli v letech 1865 - 1870 Dobřanští.

Četné opravy, kterými chotěbořský zámek prošel, částečně setřely jeho zevní barokní vzhled. Jde zejména o nahrazení valbové střechy mansardovou, o přistavění trojúhelníkového štítu se znakem Dobřanských nad vchodem a o přístavbu zvoničky. Součástí zámku je kaple, která prostupuje přízemí i patro východního křídla. Nad vchodovým portálem z přízemní arkády je umístěn erb Kinských. Strop a stěny jsou vyzdobeny štukem a malbami. Po zestátnění se zámek stal sídlem městského muzea, v prvním poschodí byla zřízena pamětní síň akademického malíře Jindřicha Průchy a sbírka minerálů a hornin.