POLNÁ

Pozůstatky hradu a renesanční barokně upravený zámek, částečně rekonstruovaný po požárech v devatenáctém století.

O vsi Polná se prameny zmiňují už k roku 1242. Hrad však byl zřejmě založen za Jindřicha z Lipé ve dvacátých letech 14. století a poprvé se uvádí v roce 1356. Stál na nevysoké ostrožně nad řekou a k jeho ochraně sloužily i tři rybníky. Do předhradí se vstupovalo dvěma věžovými branami z různých stran. Vnitřní hrad tvořil dvoukřídlý palác a kulatá věž při jeho nároží. Za husitských válek se hrad na pomezí Čech a Moravy stal důležitým opěrným bodem a později pak i místem mírových jednání panovníků Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Pozdně gotickou přestavbu provedl syn Jiřího z Poděbrad, Viktorín. Na hradě se vystřídali Šternberkové, páni z Kunštátu, Valdštejnové a nakonec jej získal sňatkem mocný Zachariáš z Hradce. Ten nechal hrad po dvou požárech v roce 1584 přestavět na renesanční zámek.

Polná byla v pobělohorské době konfiskována a koupil ji olomoucký biskup, kníže František z Dietrichštejna. Zámek však za jeho potomků postupně třikrát vyhořel a po posledním požáru bylo sídlo panství přeneseno do Přibyslavi. Z této pohromy se zámek už nevzpamatoval. Část budov zanikla, část byla snížena o nejvyšší patra a upravena jen k hospodářským účelům. Teprve roku 1922 koupil areál zámku společně Sokol a městské muzeum a v následujících letech proběhla částečná rekonstrukce podle projektu Kamila Hilberta. Dnes slouží zámek muzejním účelům a kulturním potřebám města Polné a pokračuje rekonstrukce nejstaršího palácového křídla.