RÁJEC NAD SVITAVOU

Na našem území ojedinělý zámek ve stylu Ludvíka XVI.

Prameny uvádějí v Rájci hned dvě tvrze. Jednu z nich pravděpodobně roku 1570 přestavěl v renesanční zámek Bernart Drnovský z Drnovic. Na přelomu 17. a 18. století zámek vyhořel a jeho pozůstatky byly rozebrány na materiál pro novostavbu. Stavebník zámku Antonín hrabě Salm - Reifferscheidt záhájil v roce 1763 stavbu podle projektu, jehož autorem je pravděpodobně Francouz I. M. A. Canevale. Ten použil u nás ojedinělé tvarosloví francouzského klasicismu doby Ludvíka XVI. s charakteristickou mansardovou střechou členěnou vikýři. (Jedinou další stavbou v tomto stylu je Náměšť na Hané.) Trojkřídlá hlavní budova s portikem tvoří se dvěma hospodářskými křídly rozměrný čestný dvůr s geometrickou květinovou výsadbou. Přízemní boční křídla s patrovými pavilony na koncích byla s hlavní budovou stavebně spojena až dodatečně. Rokokové interiéry byly v 19. stol. bohužel nahrazeny romantickými, jejichž nesporná kvalita nevyvažuje ztracenou stylovou jednotu. Jeden z majitelů - Hugo Salm - se zasloužil o rozvoj místního železářství (ozdobné mříže pocházejí právě z jeho blanenských železáren) a cukrovarnictví. Zajímal se o chemii a fyziku a byl autorem mnoha vynálezů. Patřil mezi přátele Josefa Dobrovského, dopisoval si s Goethem. Založil zdejší obsáhlou knihovnu s vědeckými spisy 18. i 19. století a obrazárny se sbírkou holandského a romantického umění. Zámek obklopuje anglický park, který postupně přechází v krajinářský lesopark.