LOKET


Město v Hornoslavkovské vrchovině, městská památková rezervace. Vzniklo v pol. 13. stol., od r. 1595 královským městem. Románský kamenný hrad ze začátku 13. stol., ve kterém byla roku 1319 vězněna královna Eliška Přemyslovna s tříletým Karlem IV. Farní kostel sv. Václava přestavěn v l. 1701-34 barokně. Na náměstí řada renesančních a barokních měšťanských domů, raně barokní radnice z l.1682-87od A. Leuthnera a morový sloup z roku 1718 od 0. Wenda.

Hrad

Jeden z nejzachovalejších gotických hradů, stojící se stejnojmenným městečkem v malebné poloze na vysokém skalnatém ostrohu nad řekou Ohří.

Nejstarší stavební památkou na loketském ostrohu je románská rotunda z první poloviny 12. století, jejíž pozůstatky byly v roce 1966 objeveny v prostorách starého točitého schodiště na severní straně hradu. Domněnku, že šlo o součást předgotického hradu nebo hradiště, však archeologický výzkum nepotvrdil. Královský hrad Loket byl založen někdy před rokem 1234, kdy je poprvé zmíněn v písemných pramenech. Svou funkci opory království proti štaufskému Chebsku a současně i ochránce důležité Královské cesty mohl dík své poloze plnit dokonale. Strmý skalnatý ostroh, na němž hrad i městečko leží, se vypíná vysoko nad údolí Ohře a s okolím ho tehdy spojovala jen úzká, lehce hájitelná šíje. Později, za Přemysla Otakara II., byl loketský hrad správním centrem rozsáhlého systému lén, která český král uděloval okolním, většinou už německým pánům. Ti sice byli králi zavázáni vojenskou pomocí, současně však vedl tento systém ke germanizaci kraje.

V lucemburské době členové královského rodu na hradě často pobývali. Právě při jedné z návštěv založil patrně Karel IV. naše nejstarší lázeňské město Karlovy Vary. Hrad byl několikrát upravován, zásadní přestavbou pak prošel koncem 14. století za Václava IV. Byla to první z přestaveb, kterými vznikla dnešní podoba hradu. Podle profilovaného ostění gotických arkýřových oken je z této doby například tzv. Markrabský dům. Z téže doby pochází zřejmě i věž a další objekty nejstarší části hradu.

V husitské době měl být Loket oporou krále Zikmunda. Husité ho sice nedobyli, dosáhli však toho, že posádka nemohla hrad opustit a zasáhnout do bojů. Krátce po porážce husitů u Lipan zastavil král Zikmund hrad (a četné další okolní statky) odměnou za výpomoc při financování nákladných válek svému kancléři Kašparu Šlikovi. Jeho rod držel ohromné panství bezmála sto let a provedl na hradě další přestavby a dostavby (zejména pohodlnější pozdně gotické palácové budovy). Po celou tu dobu se však musel bránit před odbojnými měšťany i šlechtou. Ferdinand I. nakonec po vítězství nad stavy ve šmalkaldské válce Šlikům majetek konfiskoval.

Výstavba hradu byla za Šliků v podstatě ukončena. Koncem 16. a začátkem 17. století drželi loketské i další panství měšťané z Lokte. Za třicetileté války byl Loket baštou evangelických stavů, dobyla ho však valdštejnská vojska a později i Švédové. Od těch dob Loket upadal. Hrad byl využíván k hospodářským účelům a některé jeho části zbourány. Teprve v 19. a 20. stol. probíhala postupná konzervace. Památková obnova stále pokračuje.