MANĚTÍN

Nevelký barokní zámek se zajímavou sochařskou i malířskou výzdobou stojící na místě někdejší johanitské komendy a vyhořelého renesančního zámku.

Na místě dnešního zámku stála kdysi komenda johanitů s tvrzí. Její pozůstatky (základy věže) se dochovaly v západní části zámku. Roku 1420 získali panství Švamberkové, kteří však sídlili na nedalekém Krasíkově / Švamberku a na manětínskou tvrz dosadili jen svého purkrabího. Stavebník prvního, renesančního zámku, Jeroným Hrobčický z Hrobčic získal panství v roce 1560. Z této doby se zachoval renesanční portál.

Roku 1639 získal zámek starý vladycký rod Lažanských z Bukové, v jehož majetku byl Manětín až do roku 1945. Po ničivém požáru v roce 1712 dal Václav Josef Lažanský zámek od základů přestavět podle plánů J. B. Santiniho. Jednopatrová budova se dvěma věžovými rizality v předním průčelí je neobvykle zakomponována do okolí. Stojí proti zvýšené terase se sochařskou výzdobou v úrovni 1. patra a uliční městské zástavby. Plánované východní křídlo nebylo dostavěno.

V době Václava Josefa Lažanského a jeho manželky Marie Gabriely byl Manětín střediskem umělců. Působili zde malíři P. Brandl a F. K. Bentum, sochaři Š. Borovec a J. J. Herscher, architekti J. B. Santini a J. J. Hess a také skladatel a varhaník J. J. Brixi.